Hutngin kamkabat si Káláu LUKA 9

Ái Iesu a dos palai sángul mai aru i kalik án aratintin

Mat 10:5-15; Mar 6:7-13

1-2 Má kesi bung namur, ái Iesu a bin talmi kán sángul mai aru á kalik án aratintin uri narsán suri na tarwa di dák arbin suri lolsit si Káláu má suri dák araliu. Má ngorer a tari rakrakai má nokwan si di suri tipar palai sápkin tanián má suri aliu pasi tan sasam. 3 Mái Iesu a parai si di ngoro minái, “Erei gama han, koion gama kipi tekesi táit i kamu inan. Koion gama top i buk uri tangan gam i láklák, koion á rat, koion á balbal, koion á pirán tabal, má koion gama kipi kamu te kelkeles. 4 Erei ngo gama kusak uri malar má dik árár pas gam ái, gama ekesi kis iatung i rum erei pang i bung gama han pas alari malar er. 5 Má ngo di tar bah di uri gam, gama aptur pas alari malar erei má gamák tinra palai rah tili kik gam suri para inngasi ngo kándi sápkin a kis pagas i káil i di sang.” 6 Má ngorer di aptur má dik han tangrai tan malar mai arbin uri lain arbin, má di araliu mul i bos kuir no di han ái.

Ái Erodes a toltolom i kán hol

Mat 14:1-12; Mar 6:14-29

7 I pákánbung erei ái Erodes a kabisit a kátlán i balis á Galiláiá, má a longrai arbin uri tan táit a longoi ái Iesu, má ngorer a ngátngát sálán tan táit ákte longrai, káplabin i te matananu di parai ngo ái Ioanes Tám Arsiu ákte aptur alari minat. 8 Má te kálámul di parai ngo ái Elaisa ákte tapam hut kaleng. Má te kálámul sang di parai ngo tekes tili di á tan tám worwor tus til hirá ákte liu kaleng. 9 Mái sár ái Erodes a parai ngo, “Ái Ioanes Tám Arsiu, iakte artari suri dik tár kusi án pogong. Mái sinih mul á kálámul erei, má matngan kálámul ngádáh a longoi tan táit ngorer má iak longrai arbin ur on?” Má ngorer a tohoi ser sál ái Erodes suri diara mákmák arsuar ái Iesu.

Ái Iesu a tabar amasi alim i arip á kálámul

Mat 14:13-21; Mar 6:30-44; Ioa 6:1-13

10 Dikte hut kaleng mái tan apostolo erei, di á sángul mai aru á kalik án aratintin ái Iesu a ilwa pas di, má dik para talsai si Iesu á tan táit dikte longoi. Má namur a long pas di ái Iesu, má dik han masik uri bimán rum á Betesaida. 11 Má ngo matananu di longrai ngo dikte han ái Iesu di, io di mur on. Má ngo di hut i narsán, ái Iesu a árár pasi matananu mák abitbit di suri lolsit si Káláu. Mái rung di nem suri na aliu pas di, a asengsegeng i di ái Iesu alari kandi sasam.

12 Io, ákte rahrah má i bung erei, má kán sángul mai aru i kalik án aratintin di hut si Iesu má dik parai singin ngoro minái, “Wa pokon mau á minái! Una dos palai mái matananu sara suri da han uri tan malar má tan páli iatung páput sár suri da ser namnam má ser rum uri bop on.” 13 Ái Iesu a longrai ngorer ki ák parai si di ngoromin, “Á gam sang, gama tabar di.” Má tan kalilik án aratintin di kosoi ngoromin, “Kápate arwat á namnam minái si git. Alim i tigán balbal má aru isu sár, kol gima han hul pas te mul ur ándi?”

14-16 Mái sár ái Iesu a parai si di ngo, “Gama parai singin matananu suri da sukis i tan boh, má na lu arwat mai alim i sángul á kálámul on i keskeskesá boh.” Má ngorer tan kalilik án aratintin di dos i matananu má dik sukis. Má namur ái Iesu a top pasi alim á tigán balbal má aru isu erei má ák tántán urami bát mák sung kári. Má namur ák tibi balbal má isu mul má ák tari singin kán kalilik án aratintin suri dik tulsai i matananu sang. Tan kálámul no iatung di arwat mai alim i arip á káláu, má boh wák má kalilik kápte di wás di. 17 Má matananu di no di namnam má dik mas. Má namur tan kalilik án aratintin dik dungi sángul mai aru i lala rat mai namnam er di an tigán.

Ái Iesu a worwor suri kán rangrangas má kán minat

Mat 16:13-28; Mar 8:27-9:1

18 Má kesi bung mul, ái Iesu masik a sung má kán kalilik án aratintin di tiklik no sár. Io, di turpasi nguruk mái Iesu a gálta di ngo, “Matananu di lu parai sur iau ngo iau sinih?” 19 Má ding kos Iesu ngoro minái, “Te kálámul di parai ngo iáu ái Ioanes Tám Arsiu, má te bul di parai ngo iáu ái Elaisa, má te kálámul sang di parai ngo iáu kesi tám worwor tus til hirá ákte aptur kaleng alari minat.”

20 Namur mul ái Iesu a gáltai kán kalilik án aratintin ngo, “Má á gam sang, gam ngoi ngo iau sinih?” Ngorer mái Petero a kos Iesu ngoro minái, “Á iáu á Karisito, Mesaia káián ái Káláu.”

21 Mái Iesu a lala dos kalar di sang ngo, “Koion sang gama parai singin tekes ngo á iau á Mesaia.” 22 Ngorer a sopasun kán worwor mai ngoromin, “Natun Kálámul na áslai rangrangas má da mikmikwai má da oboi uri minat á bos kálámul pakta má bos pakpakta kán tan tám osmapak má bos tám mánán uri nagogon. Má ngo na rah i atul á bung, na liu kaleng.”

23 Má a parai mul si di no iatung ngoromin,

“Ngo kono a nem suri na mur i iau, koion sang na murmur i kán hol. Na puski kán kubau kus i bosbos bung no má nák murmur i iau sár mai, ngorer na bál tari sang uri lalin i iau má na eran suri na mat ngoro iau. 24 Má ngorer ngo kálámul a tar kunlai kán liu suri na bes mai tan táit til main i naul bim, ki liu muswan er a kis áklis na bokoh alari. Mái sár ái koner kápate mámnai kán liu mák bál tari sang sur iau, ái na atur páptai liu muswan er. 25 Ngádáh, a kuluk ngo kálámul na kátlán bos matmatngan táit main i naul bim, má nák omlawa palai kán liu suri? Kápte sang. 26 Mái koner a rumrum suri arbin talas uri iau má uri kak pinpidan, namur Natun Kálámul na rumrum mul singin i pákánbung ngo na kaleng tilami bát tiklik mai minmáir sang má minmáir i Kákán má káián bos angelo. 27 A támin muswan iau parai si gam, te tili gam gam sámtur minái, kápdate áslai besang á minat má dák mákái lolsit si Káláu ákte hut.”

28 A rah i kán worwor ái Iesu, má ngorer a aunges be.

A arkeles ái Iesu

Mat 17:1-8; Mar 9:2-8

Má namur arwat mai awal gut á bung ákte rah, ái Iesu a lam pas Petero mái Ioanes mái Iakobo ditulá tiklik mai, má dihat má tapam uramuni pungpung suri sung. 29 I pákánbung kán tu sung be ái Iesu, a arkeles i mákmák uri aur, má lusán mul a tuan bal mák pilpilpil. 30 Má káp melek sár má aru i kálámul iatung diar má worwor mam Iesu. Aru kálámul erei ái Moses mái Elaisa. 31 Má diar soura mai mermer má talas tilami bát, má ngorer diar worwor mam Iesu suri kán minat ami Ierusalem má ngádáh na long artálár on ngoi á sál er ái Káláu a nem i Iesu suri na longoi.

32 Ái Petero mai aru i turán er ditul tiklik mam Iesu, dituláte boptin. Mái sár ngo ditul pán pas, ditulá mák Iesu mai talsán minmáir má aru kálámul erei diar sámtur tiklik mai. 33 Io, namur i pákánbung ngo aru kálámul er diar eran suri han alar Iesu má, ái Petero a parai si Iesu ngo, “Konom, a kuluk sang ngo git minái. Ngádáh, gimtula long te na tul i pálpálih, kes kaiam, má kes káián ái Moses, má kes káián ái Elaisa?” A parai ngorer ái Petero káplabin ngo kápate hol pas te lain worwor ngo na parai.

34 Io, kán tu worwor be ái Petero, má a hut i kumlán mehmeh má ák ámkuk di no, má ngorer atul i kalik án aratintin er ditul lala mátut. 35 Má namur kaungán kes tilami kumlán mehmeh a parai ngoromin, “Minái á kang Kalik, ái koner iakte ilwa pasi. Gama alongra singin!” 36 I pákánbung ngo a wat i worwor erei, atul i kalik án aratintin ditul mák Iesu masik má iatung, mái Moses mái Elaisa diaráte bokoh má. Má ditul kis pau sár má káp ditul te parai singin tekes á tan táit dituláte mákái, namur sang má ditulá parai.

Ái Iesu a asengsegeng pasi kalik a mon i sápkin tanián on

Mat 17:14-18; Mar 9:14-27

37 Má arasa uri kábungbung, ái Iesu mai atul i kalik án aratintin di sosih tilamuni pungpung má lala matananu sang di bana Iesu. 38 Kesi kálámul a bin tilatung i katbán matananu ngoromin, “Tám Aratintin, iau sung iáu una mákái besang i natung, kang kalik án káláu, war káh kes masik sár. 39 Sápkin tanián a lu abengnai, má káp melek ák lu wakwak mák lu pur kabin a lu dikdikdik, má busbus mul a lu so tili ngudun, má sápkin tanián a lu arangrangas on má kápate lu arlah on sang. 40 Má ngorer iakte sungi kam kalilik án aratintin ngo da long palai sápkin tanián erei, mái sár kápdite long arwat on.”

41 Ái Iesu a longrai worwor erei mák parai si di ngoromin, “Be, kápgamte ruruna? Na is á bet ina kis tiklik mam gam? Iak ngesmat má, na is á bet mul ina mona gam?” Ngorer mái Iesu a parai singin kálámul erei ngo, “Long pas natum ur mainái.”

42 Io, má kalik er a láklák, má namur sápkin tanián a agokgokoi mák lápkai uradi bim. Mái Iesu a wor uri sápkin tanián er mák dos palai alari kalik, ngorer má kalik er ák sengsegeng má. Má namur ái Iesu a tar kalengnai kalik ur si kákán. 43 Má matananu di pángáng suri mákái lala rakrakai si Káláu.

Áruán pákán ái Iesu a parai kán rangrangas má kán minat

Mat 17:22-23; Mar 9:30-32

Má matananu di pánsálngát suri tan lain táit er ái Iesu ákte longoi, má namur ái Iesu a parai singin kán kalilik án aratintin ngo, 44 “Gama alongra suri táit minái ina parai si gam, má koion gama balantahni! Da tari Natun Kálámul uri limán bos kálámul suri da nagogon on.” 45 Mái sár tan kalilik án aratintin kápdite talas suri sálán á worwor erei a parai ái Iesu si di, kabin sálán a kis punpunam alar di da káp talas ur on, ái sár di mátut suri da gáltai.

Wor arkuh suri ái sinih a pakta

Mat 18:1-5; Mar 9:33-40

46 Tan kalilik án aratintin di wor arkuh i di sang suri ngo ái sinih tili di a kálámul pakta. 47 Mái Iesu a mánán i táit kandi tu hol on ami bál di. Io, má a long pasi kesi gengen kalik ái Iesu má a atri i risán sang, 48 má namur a parai si di ngoromin, “Ái koner a tángni kesá gengen kalik a ngoro kono minái kabin ngo a mámna iau, kápate tangan masiknai kalik erei, a tangan iau mul. Mái koner a tangan iau ngorer, kápte a tangan masikna iau, a tangan Koner mul a dos pala iau ur mainái. Ái koner a agengen on i katbán i gam, ái sang a pakta sorliu i gam no.”

49 Ngorer mái Ioanes a kosoi worwor si Iesu ngoro minái, “Tám Aratintin, gim mákái kesi kálámul a tipar palai sápkin tanián mai ngisam, mái sár kápate ngoro gim, kápate lu murmur i iáu. Má ngorer gimá tur kári.” 50 Mái Iesu a parai singin ngo, “Koion gama tur kári. Ái koner kápate sák mam gam, ái á tur gam.”

Kesi malar á Samaria di mata Iesu

51 Má namur ákte páput má i pákánbung ngo ái Iesu na tapam urami bát. Mái Iesu a lala ngoi sang i bál suri na han ur Ierusalem, má ngorer di turpasi kandi inan. 52 Má a dos palai te kalilik ái Iesu táilnai uri kesi malar á Samaria suri da eran i nián i di iatung suri da bop ái. 53 Mái sár matananu tilatung i malar erei kápdite nem i Iesu, kabin kandi ruruna a lite alari ruruna kandi tan Iudáiá. Má ngo dikte mánán ngo ái Iesu di da han sang ur Ierusalem suri lotu ami, ngorer kápdite nem suri da tangan di. 54 Má aru i kalik án aratintin, ái Iakobo mái Ioanes, diar mákái ngorer mák mos i bál diar. Io, diará sung Iesu ngoro minái, “Konom, ngádáh? U nem i giur suri giura sungi kámnah tilami bát má nák inan i malar minái suri dák mosrah no?” 55 Ái Iesu a longrai ngorer má a ilang má a mák diar má a worwor rakrakai uri diar. 56 Má ngorer sár ái Iesu mai kán kalilik án aratintin di han uri lite malar.

Ásásla suri mur i Iesu

Mat 8:19-22

57 Io, i pákánbung kandi tu láklák be tangrai sál ái Iesu mai kán kalilik án aratintin, kesi kálámul a parai si Iesu ngo, “Gitar no á iau. Tan pokon no una han ur on, ina mur i iáu.” 58 Mái Iesu a parai singin ngoromin, “Tan pap rokoi a mon i nián i di suri da bop on, má tan man a mon i páhiun i di mul. Mái sár Natun Kálámul, kápte pokon na mangeh ái má oboi lul on. Ngo ái rung di áslai suri da mur i iau, na kápte gut á nián i di mul suri mangeh ái.”

59 A mákái kesi kálámul bul ái Iesu, mák parai singin ngo, “Lákám, unák mur i iau.” Mái sár kálámul erei a parai si Iesu ngoro minái, “Keskam, Konom. Mulán táit be, una mángát pala iau má inak han suri tahun tata be.” 60 Ái Iesu a kosoi kálámul erei ngo, “Tahni minat kandi talar ái rung káp kandi te liu. Má iáu una han má arbin talas suri lolsit si Káláu.”

61 Ngorer má kesi kálámul mul a parai si Iesu ngo, “Gitar no á iau. Ina mur i iáu, Konom. Mái sár mulán táit be, una mángát pala iau má inak han lulu be mai rang buhang.” 62 Mái Iesu a parai singin ngoromin, “Ái koner na soso, na mákmák uri pokon erei na atri kán kirau ái suri soso. Má ngo na ilang kaleng ur namur, na soi hat sang má na bul i kán kirau. Má ngorer mul ái koner na lu himhim suri lolsit si Káláu. Ngo na lu ilang kaleng ur namur, kán him kápnate kuluk, má ngorer kápnate long artálár pasi kán talar.”