48
Ozi ẹhu ndu Móabu 
 1 A -bya l'okfu ẹhu ndu Móabu; ọwaa iphe Ojejoje, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike; mbụ Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu kfuru: 
Tẹ aphụ tsọkwa Nebo; 
kẹ l'e meru iya; yọ bụru kpurupyata. 
Ndu Kiriyatayimu; 
b'e meru iphe-iphere; 
bya akpụa ẹphe lẹ ndzụ. 
A-gbabe-a-dzụru; 
b'e mewaru iphe-iphere nụ; 
gwee ya egwegwe. 
 2 Ẹ ta ajahẹdu ndu Móabu ajaja. 
Ọ bụ lẹ Hẹ́shibonu; 
b'a nọdu chịaru ẹphe ẹjo idzu: 
t'ẹphe mee t'ẹphe chịhu. 
Unubẹdua kwaphụ; 
unubẹ ndu Madumenu; 
bẹ ee-mekochaa laa l'iyi. 
Ọ bụ ọgu e-mekochaachịa unu ẹjo ọso. 
 3 Unu ngabẹkpoduaphu nchị 
nụa mkpu, eechi lẹ Horonayimu; 
mkpu oke iphe-ẹhuka; 
mẹ mkpaka. 
 4 Ndu Móabu b'e mebyishiwaru. 
Ngabẹduduphu nchị l'ẹkwa, 
ụnwegirima ẹphe ara. 
 5 Ẹphe a-wụru laa l'ụzo iya kẹ Luhiti; 
l'akwa ntụmatu eje atụgbu. 
Lẹ mgbazita ụzo iya kẹ 
Horonayimu b'a nụru 
mkpu, eechi kẹ iphe ono, lakọtaru l'iyi ono. 
 6 Unu gbalaa! Unu gbaa ọso ndzụ unu! 
Unu gbaa l'ọ bụ nkakfụ-ịgara echi-ẹgu! 
 7 Keshinu unu kpọru obu ye 
l'iphe unu adụje ike mee; 
mẹe l'ẹku unu 
bẹ aa-kpụfukwaa unubẹdua lẹ ndzụ. 
Agwa unu; mbụ Kemọshu; 
bẹ aa-kpụkwaphu lẹ ndzụ; 
yẹle ndu achịjeru Nchileke ẹja, 
agwajẹ iya nụ; mẹ ndu ishi iya. 
 8 Ndu mgbugbu-madzụ a-bya 
l'iphe bụ mkpụkpu nọnu; 
ọphu o nwedu m'ọo 
mkpụkpu lanụ, a-nahụ nụ. 
Iphe bụ nsụda a-bụru kpurupyata. 
Iphe bụ obosara alị abụru iyi. 
Ono iphe Ojejoje ekfu ndono. 
 9 T'a chọoru ndu Móabu ébà; 
k'ọphu ẹphe e-phelihu phefu. 
Iphe bụ mkpụkpu, 
nọ lẹ Móabu bẹ ẹgbara a-kfụ. 
Ẹ tọ dụdu m'ọo onye lanụ, e-bu iya nụ. 
 10 Onye a tụru ọnu b'ọ bụ; 
mbụ onye gude ẹregede ejeru Ojejoje ozi! 
Onye a tụru ọnu b'ọ bụ; 
mbụ onye te gudedu nkogo iya l'egbu ọchi! 
 11 Keshinukpo bẹ ndu Móabu 
nọkpelephu; tụsaru ẹhu 
l'ọ bụ ọhu-mẹe, dọru l'ite. 
Ọphu a wụ-phedu iya awụ-phe l'ite; 
kẹ l'ẹ ta akpụbua ẹphe lẹ ndzụ laa alị ọdo. 
Ọo ya meru iphe ọtso-ẹna 
ya dụkwadu ẹge ọodu; 
ọphu mkpọ iya 'eshibuhudu eshibuhu. 
 12 Ọwaa iphe Ojejoje ekfu: 
L'oge abyakwa teke ya e-ye 
ndu awụ-phe mẹe l'ite. 
Ẹphe a-wụfuta ndu Móabu 
l'ite ono, ẹphe dọru ono; 
woru ite ono, o shi dọru ono kụkposhia. 
 13 Ono bụ teke iphere agwa, 
bụ Kemọshu e-gude ndu Móabu; 
ẹge ono, iphere agwa Bẹ́telu 
guderu ndu Ízurẹlu; 
kẹ l'ẹphe shi chịru obu 
tukobe iya ono. 
 14 “?Nanu ẹge unu e-shi sụ 
l'unu bụ mkparawa; 
l'unu bụ ndu ike-ka-l'ọgu? 
 15 Onye abya ogbufu Móabu 
yẹle mkpụkpu, nọgbaa ya nụ; 
bẹ nọokwaa anọno. 
Unwoke ẹphe, bụ ndu 
ọphu gbaru mkparawa; 
bẹ ee-gbu ẹge eegbuje anụ.” 
Ọo mbẹdua bụ Eze; 
mbụ Ojejoje, bụru 
Ọkaribe-Kakọta-Ike ono. 
 16 Teke ndu Móabu a-la l'iyi dụakwa ntse. 
Eze iphe-ẹhuka a-dakfukwa ẹphe ẹgwegwa. 
 17 Unu rakwaa ẹkwa ẹphe; 
unubẹ ndu unu l'ẹphe bu obutobu! 
Mbụ unubẹ ndu maru ẹpha ẹphe. 
Unu sụ ẹphe: 
“?T'e lewaru ẹge obodo ono, 
shihuru ike ono meru echikahu; 
t'e lewaru ẹge ùgvù iya ono ghọru akọ-ife.” 
 18 Unubẹ ndu bu lẹ Díbọnu; 
unu shinu l'ọnodu 
oke amadụ ono, unu nọ ono nyizita 
bya anọdu l'alị, dụ kakpọro-kakpọro; 
kẹle onye gbufuru ndu 
Móabu e-gbufukwaphu unu; 
mbụ gwepyakota mkpụkpu 
unu ono, a kpụshitsuaru ike ono. 
 19 Unubẹ ndu Árowa; 
unu vudokpoduaphu l'iku esu-ụzo lee ẹnya! 
Unu jịa unwoke; 
mẹ ụnwanyi, agbala agbala. 
Unu jịa ẹphe iphe meru nụ. 
 20 Ndu Móabu b'e meekwaru iphe-iphere kpua; 
kẹ l'ẹphe gvụakwaru. 
Unu raa ẹkwa anwụhu; rashia ya ike! 
Unu raa ya arara lẹ 
Ẹnyimu Amọ́nu lẹ Móabu; 
b'e mebyishiwaru! 
 21 Ndu bu l'alị, daburu adaburu; 
bẹ ikpe gudeekwaru; 
mbụ ndu Holọnu; 
ndu Jahuza; ndu Mefatu; 
 22 ndu Díbọnu; ndu Nebo; 
ndu Bẹ́tu-Dibulatayimu; 
 23 ndu Kiriyatayimu; 
ndu Bẹ́tu-Gamulu; 
ndu Bẹ́tu-Meyonu; 
 24 ndu Keriyotu; ndu Bọzura. 
Ọ dakfukotakwaruphu 
mkpụkpu lẹ mkpụkpu ndu Móabu l'ẹphe ha: 
ndu ọphu bu l'ẹke teru ẹnya; 
mẹ ndu ọphu bu l'ẹke dụ ntse. 
 25 Ike ndu Móabu bẹ e chikwashiakwaru; 
mbụ chikwoshiwa iya ẹka. 
Ono iphe Ojejoje ekfu ndono. 
 26 “Unu chee ya mẹe; k'ọphu oo-gude iya; 
kẹ l'ọo Ojejoje bẹ o ngeru ọkpa l'ishi. 
Tẹ ndu Móabu watanụ ori ẹgbo, ẹphe gbọru; 
t'ẹphe bụru iphe ee-gude agba mgbọnu. 
 27 Ndu Móabu shi egudeje ndu 
Ízurẹlu l'agba mgbọnu? 
?E guderu ndu Ízurẹlu l'ẹke ẹphe ezi oshi tọo; 
meru iphe e shi egudeje 
ẹphe ekwe nda-werere; 
teke unu ekfu okfu ẹhu ẹphe? 
 28 Unubẹ ndu Móabu! 
Unu hatsụa mkpụkpu unu 
je eburu l'iku iku agbara-mkpuma; 
Unu je adụ l'ọ bụ 
kparakobe, bụ l'ọnu ọgba; 
bẹ ọokpaje ẹkfuna iya! 
 29 Ẹphe nụakwaru ẹge ndu 
Móabu gude l'ekube onwẹphe. 
Mbụ l'ẹphe kunukaru 
onwẹphe; tsenuka etsetse. 
Ekuku, ẹphe eku onwẹphe; 
mẹ etsetse, ẹphe; 
mẹ ẹge ẹphe shi apali 
onwẹphe eli kabẹkwa tsobe iya etsobe. 
 30 Ya makwarụa ẹge ẹphe 
e-kutabe onwẹphe; 
ọle ekuku ono bụkwanu iphe mmanu.” 
Ono iphe Ojejoje ekfu ndono: 
 31 Ọo ya meru iphe ya akwa ẹkwa ndu Móabu. 
Mbụ l'ọo ndu Móabu l'ẹphe 
ha bẹ ya l'ara ẹkwa ẹphe; 
l'agụ aphụ ndu Kíru-Harẹsetu. 
 32 Ya kakwa ọra ẹkwa unubẹ ndu Sibuma; 
mẹ l'ẹge ya ara ẹkwa ndu Jaza. 
Unu jaru ajaja; k'ọphu ẹkali 
unu rutsuaru eze ẹnyimu; 
mbụ jerutsua Eze Ẹnyimu Jáza. 
Ọ bụ l'e mebyishiwaru 
akpụru iphe unu meberu emebe. 
 33 E wofuwaru ẹhu-ọtso-ẹna; 
mẹ ome ẹmirima l'ẹgu 
oshi-ọmi ndu Móabu; 
mẹ l'alị ẹphe.
mẹ l'alị ẹphe.
Mẹe bẹ ya mewaru t'ẹ ba 
akụtajehe l'ẹke aakụje mẹe. 
Ọphu o nwehedu onye 
atụjekwadu ẹvu-mẹe teke aakụ iya. 
A marua l'aanọduje anụ 
olu madzụ l'ẹke ono; 
ọle ẹ tọ bụkwanu olu onye atụ ẹvu 
 34 Mkpu olu-ẹkwa ẹphe 
tụkookwa ẹkemeke ọbule rukota. 
E shi lẹ Hẹ́shibonu chikọta mkpu ọbu; 
je akpaa lẹ Eleyale; 
mẹ Jahazu.
mẹ Jahazu.
E shi lẹ Zówa chia ya jeye 
lẹ Horonayimu; 
mẹ Ẹgulatu-Shelishiya; 
kẹle mini tashihụkotaru 
je akpaa lẹ Nimirimu. 
 35 L'alị ndu Móabu; 
bẹ ya e-me t'a gwabuhu 
iphe l'ẹnya ẹke, aagwajẹ iphe; 
mee t'ẹ ba kpọjehe ínsẹnsu 
ọku nụ agwa ẹphe. 
Ono iphe Ojejoje ekfu ndono. 
 36 “Ya ara ẹkwa ndu Móabu; 
l'agụkwaphu aphụ ndu Kíru-Harẹsetu. 
Aphụ, ya agụ dụ l'ọ bụ ẹke 
aakụ ịkpa anwụhu; 
kẹ l'iphe bụ iphe ẹphe nwejeru gvụwaru. 
 37 Onyemonye ọbule 
kpụshikotaru ishi; 
kpụshikota ẹji-agba; 
vukotaru ọnya-mma; 
bya ewekotaru uwe-aphụ l'ukfu. 
 38 Iphe adakọta l'iphe bụ ufu, 
nọkota l'alị Móabu; 
mẹ l'edukfu l'edukfu ẹphe; 
ta dụkwa iphe ọdo, gbahaa ụzu-ẹkwa; 
kẹle ya tsukposhiwaru ndu 
Móabu l'ọ bụ ite-mẹe, 
ẹ-te nwedu onye chọru iya nụ.” 
Ono iphe Ojejoje ekfu ndono. 
 39 “Ndu Móabu b'a 
tụkashiwaru nanụ nanu! 
Ọ bụ ụzu-ẹkwa l'ada wọwowo ẹge ono; 
iphere jiru ẹphe ifu! 
Ndu Móabu bụakwa iphe 
e gude agba mgbọnu. 
Iphe bụ ndu nọ ẹphe ntse; 
bẹ ọonyi ishi ẹdzu.” 
 40 Ọwaa iphe Ojejoje ekfu: 
“Unu leduduphu! 
Ugo ephekwa l'ephezita ephezita; 
woru ébà iya gbasaa l'alị ndu Móabu. 
 41 Mkpụkpu, nọgbaa ya nụ; 
bẹ aa-lụtatsua l'ọgu; 
natatsụa ẹphe ụlo, 
ẹphe edomije onwẹphe. 
Lẹ mbọku ono; bẹ ndu sọja 
ndu Móabu a-nọdu awa obu 
l'ọ bụ nwanyi, ime eme. 
 42 Ndu Móabu l'ẹphe ha; 
bẹ ee-mebyishi; 
kẹ l'ẹphe dzọru Ojejoje ọkpa l'ishi. 
 43 N-yemegvu; iduma iduma; 
mẹ ọnya, a gbashịru unu; 
bẹ nọgbakwa l'echeru unu; 
unubẹ ndu Móabu! 
Ono iphe Ojejoje ekfu ndono. 
 44 “Onye nahụru n-yemegvu; 
yọ dalahụ l'iduma. 
Onye nyifutaru l'iduma; 
ọnya anmata iya; 
kẹ l'ono bụ iphe ya e-gude 
byakfuta ndu Móabu 
mẹ ògè teke ya a-hụ̀ ẹphe àhụ̀hù -rulephu.” 
Ono iphe Ojejoje ekfu ndono. 
 45 “Ndu agba ọso ọgu l'ala 
Hẹ́shibonu ta mahẹdu iphe ẹphe e-me; 
kẹle Hẹ́shibonu bẹ ọku etsu; 
Mbụ o-nwu phuruphuru 
ọku, etsu l'ime Sihọnu. 
Yo tụko iphe bụ alị ndu 
Móabu tsukota l'ọ ha; 
mbụ tsukota ọkpu-ishi ndu ono, 
shi bụru ndu ẹnya-dụ-l'ọgu ono. 
 46 Nshọo unubẹ ndu Móabu! 
Unubẹ ndu ono, 
shi agwa Kemọshu ono; 
b'e mebyishiakwaru. 
Ụnwu unu l'ẹphe ha: 
unwoke l'ụnwanyi b'a kpụkotawaru 
lẹ ndzụ laa alị ọdo. 
 47 Ọle ya e-mekochaa dophu 
ndu Móabu azụ l'ọnodu ẹphe 
l'oge, dụ l'ifu.” 
Ono iphe Ojejoje ekfu ndono. 
Ono abụru ikpe, e kperu ndu Móabu.