1 Ó, nemoudří Galatští! Kdo vás zmámil, abyste nedůvěřovali pravdě? [Vás,] před jejichž očima byl Ježíš Kristus vylíčen [jako] ukřižovaný mezi vámi! 2 Chtěl bych se od vás dozvědět jen toto: Přijali jste Ducha na základě skutků Zákona, anebo na základě slyšení víry? 3 Jste [vskutku] tak nemoudří? Když jste začali Duchem, dokončujete nyní tělem? 4 Vytrpěli jste [toho] tolik nadarmo? (Jestliže [to] ovšem [bylo] nadarmo.) 5 Ten, který vám uděluje Ducha a působí mezi vámi zázraky, [to] tedy [dělá] na základě skutků Zákona, anebo na základě slyšení víry? 6 [Pamatujte,] jak Abraham “uvěřil Bohu a bylo mu [to] počteno za spravedlnost.” 7 Vězte tedy, že ti, kteří [jsou] z víry, ti jsou synové Abrahamovi. 8 A Písmo, které předvídalo, že Bůh ospravedlňuje pohany z víry, předpovědělo Abrahamovi: “V tobě budou požehnány všechny národy.” 9 A tak ti, kteří [jsou] z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem. 10 Všichni, kdo jsou ze skutků Zákona, jsou totiž pod prokletím, neboť je napsáno: “Proklet [je] každý, kdo nezůstává ve všem, co je napsáno v knize Zákona, aby to činil.” 11 [To,] že Zákonem není před Bohem nikdo ospravedlňován, je zřejmé, neboť “Spravedlivý bude žít z víry.” 12 Zákon však není z víry, ale: “Člověk, který činí tyto věci, bude jimi živ.” 13 Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona, když se stal prokletím za nás (neboť je napsáno: “Proklet [je] každý, kdo visí na dřevě”), 14 aby Abrahamovo požehnání přišlo v Kristu Ježíši na pohany a abychom skrze víru přijali zaslíbení Ducha. 15 Bratři, mluvím po lidsku: Vždyť ani lidskou smlouvu nikdo neruší ani [k ní] nic nepřidává, když [již] nabyla právoplatnosti. 16 Abrahamovi a jeho semeni pak byla dána zaslíbení. [Písmo] neříká: “a semenům”, jako [by mluvilo] o mnohých, ale: “a tvému semeni” jako o jednom, jímž je Kristus. 17 Říkám tedy toto: Smlouvu, předem schválenou Bohem vůči Kristu, nemůže Zákon, který byl zaveden po čtyřech stech třiceti letech, zrušit, aby obrátil zaslíbení vniveč. 18 Jestliže [je] totiž dědictví ze Zákona, pak již není ze zaslíbení. Abrahama však Bůh obdaroval skrze zaslíbení. 19 K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli přestoupením, dokud by nepřišlo to símě, jemuž bylo dáno zaslíbení. Byl ustanoven skrze anděly, rukou prostředníka 20 a prostředník není [prostředníkem] jednoho, Bůh je však jeden. 21 [Je] tedy Zákon proti Božím zaslíbením? V žádném případě! Vždyť kdyby byl dán Zákon, který by mohl obživit, pak by opravdu spravedlnost byla ze Zákona. 22 Písmo ale zavřelo všechny pod hřích, aby zaslíbení z víry Ježíše Krista mohlo být dáno těm, kdo věří. 23 Než však přišla víra, byli jsme střeženi pod Zákonem, zavřeni k té víře, která měla být zjevena, 24 takže Zákon byl naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry. 25 Ale když přišla víra, nejsme již pod vychovatelem. 26 Skrze víru jste všichni Božími syny v Kristu Ježíši. 27 Všichni, kteří jste pokřtěni do Krista, jste přece oblékli Krista. 28 Není [už] Žid ani Řek, není otrok ani svobodný, není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. 29 A jestliže [jste] Kristovi, pak jste símě Abrahamovo a dědicové podle zaslíbení.