1 Potom Pavel odešel z Athén a přišel do Korintu. 2 A [tam] nalezl jednoho Žida jménem Akvilu, rodem z Pontu, který nedávno přišel se svou manželkou Priscillou z Itálie (protože Klaudius nařídil, aby všichni Židé odešli z Říma), a přidal se k nim. 3 A protože byl stejného řemesla, bydlel a pracoval u nich, neboť jejich řemeslem bylo dělat stany. 4 Každou sobotu však promlouval v synagoze a přesvědčoval Židy i Řeky. 5 A když Síla a Timoteus přišli z Makedonie, Pavel byl puzen v duchu a dosvědčoval Židům, že Ježíš je Kristus. 6 Když [mu] však odporovali a rouhali se, vytřásl [svůj] plášť a řekl jim: “Vaše krev na vaši hlavu, já [jsem od ní] čistý! Od této chvíle půjdu k pohanům.” 7 A když odtud odešel, vstoupil do domu jistého [muže] jménem Justus, Božího ctitele, jehož dům sousedil se synagogou. 8 Také Kristus, představený synagogy, uvěřil Pánu s celým svým domem a mnozí z Korintských, kteří naslouchali, uvěřili a dali se pokřtít. 9 Pán tedy řekl v noci Pavlovi skrze vidění: “Neboj se, ale mluv a nemlč; 10 protože já jsem s tebou a nikdo se tě nedotkne, aby ti ublížil; neboť mám mnoho lidu v tomto městě.” 11 A tak tu zůstal půl druhého roku a vyučoval mezi nimi Boží slovo. 12 Když však byl Gallio místodržitelem Acháje, povstali Židé jednomyslně proti Pavlovi a přivedli ho před soudnou stolici 13 se slovy: “Tento [muž] navádí lidi, aby ctili Boha v rozporu se Zákonem!” 14 A když měl Pavel otevřít ústa, řekl Gallio Židům: “Židé, kdyby se stala nějaká nepravost nebo bídný zločin, měl bych důvod vás vyslechnout. 15 Ale když jsou [to] otázky o slovech a jménech a o vašem Zákoně, postarejte se [o to] sami, protože já tyto věci soudit nechci!” 16 A odehnal je od soudné stolice. 17 Všichni Řekové se tedy chopili Rostena, představeného synagogy, a bili ho před soudnou stolicí, ale Gallio na to vůbec nedbal. 18 Pavel [tam] však zůstal ještě mnoho dní. Když se potom rozloučil s bratry, odplul do Sýrie a s ním Priscilla i Akvila. V Kenchrejích si dal ostříhat hlavu, protože složil slib, 19 a když dorazil do Efezu, nechal je tam; sám však vešel do synagogy a rozmlouval se Židy. 20 A když [ho] prosili, aby u nich zůstal déle, nesvolil, 21 ale rozloučil se s nimi a řekl: “Já musím nutně strávit tento nadcházející svátek v Jeruzalémě, ale bude-li Bůh chtít, znovu se k vám vrátím.” Tehdy odplul z Efezu. 22 A když dorazil do Cesareje, vystoupil, pozdravil církev a odešel do Antiochie. 23 A když [tam] pobyl nějaký čas, odešel a postupně procházel galatský kraj i Frygii a posiloval všechny učedníky. 24 Do Efezu pak přišel jeden Žid jménem Apollo, výmluvný muž mocný v Písmech, rodem z Alexandrie. 25 Ten byl vyučen Pánově cestě, a jelikož byl vroucího ducha, mluvil a přesně vyučoval o Pánu, ačkoliv znal jenom Janův křest. 26 Ten začal směle mluvit v synagoze, a když ho uslyšeli Priscilla s Akvilou, vzali ho k sobě a vysvětlili mu Boží cestu [ještě] přesněji. 27 Když potom chtěl jít do Acháje, bratři [ho] povzbudili a napsali učedníkům, aby ho přijali. A když [tam] přišel, velmi pomohl těm, kteří skrze [Boží] milost uvěřili, 28 protože mocně překonával Židy, když veřejně dokazoval z Písem, že Ježíš je Kristus.