15
Jesus-di wí kꞌúwá napeḏeejiˀiví̖ˀgeḏi ovâytu̖ˀan
1 Báyékí tax phahsannindáḏí heḏá wéˀgen tꞌowa tꞌôeyanpíˀin gin ovâytu̖máaˀindáḏí diˀä̖ä̖ˀä̖ Jesus-ví híˀ ôntꞌôeyaaníḏí. 2 In Pharisees-áḏí heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindáḏí háa napoeˀoˀin wíˀovâyhí̖ˀanpí, heḏiho ditú̖, “Nä́ˀi sendá hä̖ˀin tꞌaywóhkannin ovâysígíˀo heḏá inḏáḏá ihúujoˀ.”
3 Heḏiho Jesus-di in Pharisees nä́ˀi há̖hkangîˀ híˀ ovâytu̖ˀan: 4 “Wí sen tä̖gintä̖ (100) kꞌúwá ipamáaḏí, wí wêe ûnpeḏeeḏi hân iˀa̖mí? Gá in whä̖gintä̖ˀḏi whä̖nu (99) ee pꞌohtsaa búge dijiˀin ovâyjoeˀankíḏí namú-ípíˀan iˀ wêe napeḏeeˀiˀ óenuuwä̖́-íḏí ishaa píhay. 5 Heḏi ishaa ihayḏi hânho nahíhchanpóeḏí iví kꞌuuwoe eeḏi ikꞌúuwí, 6 heḏi ivíˀpiye ihoˀḏi tꞌä̖hkí iví kꞌemaˀindá iví ówí̖nä́ˀindá iví kꞌaygipiye itu̖hkánnamí, heḏi ovâytu̖ˀa̖mí, ‘Naa-áḏí úvíhíhchannamí, gá nää-á naví kꞌúwá dînpeḏeeˀi donshaaḏân.’ ” 7 Heḏáháˀ Jesus natú̖, “Naaḏi wâytu̖máa, oe makówá wáˀ ginbá namuu. Oe makówá dívíhíhchando wêe wänbo tꞌaywóhkandi namuuˀiˀ iví tꞌaywóˀdi ijoeˀan dihayḏi, hewänbo whä̖gintä̖ˀḏi whä̖nu (99) tꞌowa diˀándeˀin inbí wówátsi taˀge dâyhonninbí̖ˀgeḏá oe makówá wíḏívíhíhchandopí.”
Wí kwee wí chä̖ˀ wáy ihoˀiví̖ˀgeḏi Jesus-di ovâytu̖ˀan
8 “Heḏi wí kwee tä̖ ihay kwä̖́kꞌu tsꞌä̖ˀi chä̖ˀ ûnjiḏi wêe wáy ihoˀḏi, ikoˀa̖mípíˀan, heḏá iví tewhá ee tꞌä̖mäpiye iˀaaˀa̖mí iˀ chä̖ˀ inuuwä̖́-íḏí ishaa píhay. 9 Heḏi ishaa ihayḏá iví kꞌemaˀindáḏí heḏá iví ówí̖nä́ˀindáḏí iví kꞌaygipiye itu̖hkánnamí heḏi ovâytu̖ˀa̖mí, ‘Naa-áḏí úvíhíhchannamí, nää-á naví kwä̖́kꞌu tsꞌä̖ˀi donwáyhoˀi donshaa.’ ” 10 Heḏáháˀ Jesus natú̖, “Naaḏi wâytu̖máa, hanbá oe makówá napoeˀo. Wêe wänbo tꞌaywóhkandiˀ iví tꞌaywóˀdi ijoeˀandá Jôesi Táḏáví makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀin dívíhíhchandoˀ.”
Jesus-di wí eˀnú napeḏeejiˀiví̖ˀgeḏi ovâytu̖ˀan
11 Ihayḏáháˀ Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Wí sen wíje eˀnûn ûnˀä́n. 12 Iˀ tíˀúugéˀiˀ eˀnú iví táḏá itu̖ˀan, ‘Táa, nää naa dímä́ä uví hä̖ä̖wí iweḏi iˀ dînˀä̖ˀiˀ.’ Heḏiho iˀ táḏá iˀ hä̖ä̖wí ûnkwꞌóˀdiˀ iví wíje eˀnûn ovä̂nwije. 13 Wíyá hä̖́yú̖ thaa naphaḏe ihayḏi nä́ˀi tíˀúugéˀiˀ eˀnú iví hä̖ä̖wí iku̖ˀchꞌáakíḏí iví táḏáví kꞌaygiḏi napee iˀ chä̖ˀ wóegé, heḏi wí nange kayi̖ˀ nanáˀ diwepiye namää, heḏi háa nawänpidaˀ waagi iví wówátsi ihondi iví chä̖ˀ tꞌä̖hkí iwänpihá̖nú. 14 Iví chä̖ˀ tꞌä̖hkí ihá̖nú ihayhä̖̂ä̖bá iˀ nange iwáygá hânho diha̖a̖póe, heḏiho hä̖ä̖wíḏí iví wówátsi iˀa̖míˀin wíˀûnkwꞌóhpí. 15 Heḏiho itꞌôenuuwä̖́-íḏí namää, heḏi wí sendi óetꞌôemä́giḏi owáy iví nava iwáygépiye óesan iví pehtsuḏe ovâyhúujôeníḏí. 16 Hânho nadaˀ iˀ hä̖ä̖wí pehtsuḏe dâykꞌoˀi wänbo ikꞌoˀíˀin nashu̖ˀmúuníḏí, khúnkhowa hä̖ä̖wí namuu wänboˀ, hebo toˀwíḏí wänbo koegîˀ wänbo wíˀóemä́gipí. 17 Heḏáháˀ wí thaa iví hangintan iwáykêˀḏi gin iˀánshaaˀan: Naví táḏáví tꞌôeˀin wänbo hä̖́yú̖ dívíshiví wówátsi iˀa̖míˀin wíˀû̖ˀa̖míˀin koegîˀ dínkwꞌó, heḏá shánkí wänbo-á dínkwꞌó, heḏi nä̂äwá naa-á oha̖hchuwamääˀä̖ḏá oˀä́n. 18 Naví táḏávíˀpiye omú-í heḏi dótu̖ˀâ̖a̖mí, Táa, naa dáytꞌaywóˀnan iˀ makówá naˀä́ndivíˀpiye, heḏá uvíˀpiyá. 19 Naa ihay híwóˀdi wóˀmuupí uví ay gin wíyá dítu̖ˀâ̖a̖míḏí, hewänbo uví tꞌôeˀi waagibá dímáˀve-í.’
20 “Heḏiho iví táḏávíˀpiye namää, hewänbo waˀ kayi̖ˀdi naˀä̖ḏiboˀ iví táḏáḏí óemûˀ, heḏi iˀ táḏá iví eˀnúvíˀpiye nasehkanäpóeḏí iˀ eˀnúvíˀpiye iˀä̖ä̖ heḏi óebaˀaaˀandá óesígípꞌohtsä̖ä̖. 21 Heḏi iˀ eˀnú iví táḏá itu̖ˀan, ‘Táa, naa dáytꞌaywóˀnan iˀ makówá naˀä́ndivíˀpiye heḏá uvíˀpiyá. Naa ihay híwóˀdi wóˀmuupí uví ay gin wíyá dítu̖ˀâ̖a̖míḏí.’ 22 Hewänbo iˀ táḏá iví tꞌôeˀin itu̖ˀan, ‘Bíwä̖́näsaḏi wên saˀwóˀnin kꞌéwéˀin to binmáˀ, heḏi bintoˀ, heḏá iví mankhú̖ eeḏá binmankhútoˀan, heḏá iví ân deeḏá binˀantoˀan. 23 Heḏá iˀ wáasíˀay âytûuˀoˀi binmáˀ âyháyjíḏí, heḏi âyshánkíˀeeḏipaˀí. 24 Nä́ˀi naví eˀnú-á nachuu waagibá ûnpóe, hewänbo nää nawáywówápóe. Napeḏee waagibá, hewänbo nää-á donwáyshaa.’ Heḏiho dâyshánkíˀeeḏipaa.
25 “Nä́ˀi tꞌä̖hkí napuwamän dihayḏi iˀ páaḏéˀi eˀnú owáy nava iwáygé najiˀ, heḏi iweḏi naˀä̖ḏi owáy tewhá tsowa wáy napowaˀä̖ˀ ihayḏi dâykhaˀwoḏá dâypúwhä̖ä̖ˀoḏá heḏá dívíjáḏéndeḏá natꞌoe. 26 Heḏiho wí tꞌôeˀi óetu̖hkánnandi óetsikaˀyan, ‘Hânnan napoeˀo?’ 27 Iˀ tꞌôeˀiˀḏi óetu̖ˀan, ‘Uví tíˀûu-ân iwáyweekán, heḏiho unbí táḏá natsonpóe iˀ wáasíˀay âytûuˀoˀi dâyháyjíˀin, gá iví eˀnú bahpíbo ûnwáypówáḏân.’ 28 Iˀ páaḏéˀi eˀnú nä́ˀi natꞌoeḏi natꞌayjaapóe, heḏi owáy tewhá ívepiye wínatsuḏehíjepí. Iví táḏá ûnpeeḏi óedaaˀan natsꞌú̖u̖níḏí. 29 Hewänbo iví táḏá itu̖ˀan, ‘Otꞌôeyan táḏá, naa báyékí pa̖a̖yo hânho u̖gîˀ dáytꞌôemáa, hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí háa untsonpóe waagi dáyˀaˀgindoˀ, hewänbo wí kꞌúwáˀay síˀjaaˀi wänbo wíḏímä́gipí naví kꞌemaˀindáḏí donshánkíˀeeḏipaˀíḏí. 30 Hewänbo nä́ˀi wêe eˀnú uvîˀ úmuuˀi-á hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí nâamä́giˀiˀ ipeḏeeˀan. Iví chä̖ˀdá tꞌä̖hká ihá̖nú aˀyûn tꞌaywóhkannin dimuuˀindáḏí iwhoˀkꞌúwíḏí, heḏi nää iweekándá iˀ wáasíˀay âytûuˀoˀi-á iˀgîˀ-á mânhay.’ 31 Iˀ táḏáḏí óetu̖ˀan, ‘Naví ay, u̖ hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí naa-áḏí unˀä́n, heḏi hä̖ä̖wí naa dînkwꞌóˀdi-á uvîˀ wáˀ úmuu. 32 Hewänbo gínkhâyˀä̖ˀ âyshánkíˀeepaˀíˀin heḏá gihíhcha̖a̖-íˀin. Nä́ˀi uví tíˀûu úmuuˀi nachuu waagibá, hewänbo nää-á nawáywówápóe, i-á napeḏeejiwän, hewänbo nää-á âywáyshaa.’ ”