14
Jesús ní tan'dúúcā yúúní chí candɛ́ɛ 'iiⁿ'yāⁿ nanááⁿ Chiidá yā
1 Caⁿ'a Jesús: Nguɛ́ɛ́ ndii 'úúví staava yeⁿ'é nī. Cu'téénu nī Dendyuūs. Cu'téénu nī 'úú dendu'ū. 2 Na vaacu Chiidá vɛ́ɛ́ taavi naachi 'cuɛɛtinée yú. Ndúúti chí nguɛ́ɛ́ nduudu cuaacu, tuu'mi ní 'úú nguɛ́ɛ́ caaⁿ'máⁿ 'tiicā. Caⁿ'á nanguain'daí naachi 'cuɛɛtinée ndís'tiī. 3 Ndúúti chi naⁿ'á ní nnguain'daí 'áámá cuaaⁿ yeⁿ'ē ndís'tiī chi 'cuɛɛtineé ndis'tiī, cuchii ntuúⁿ táámá vmnéⁿ'ēe ní candɛɛ́ māaⁿ ndís'tiī. Naachí cuneé miiⁿ ndís'tiī ní 'cuɛɛtinée nī ntúuⁿ nī. 4 Ní déénú nī naachi caⁿ'á mííⁿ, ní n'diichí nī yúúní.
5 Tuu'mi ní ngaⁿ'a Tomás ngii sa Jesús: Señor, nguɛ́ɛ́ déénu 'nū tií caⁿ'á nī. ¿Táácā n'diichí 'nū yúúní?
6 Jesús nan'guɛɛcutáⁿ'a yā yeⁿ'e sa: 'Úú tan'dúúcā yúúní, 'úú ngaⁿ'á nduudu cuaacu, 'úú teé vida. Nguɛ́ɛ́ du'ū vɛɛ ndaá nanááⁿ Chiidá ndúúti chi nguɛɛ cáávā 'úú. 7 Ndúúti chí n'diichí nī 'úú in'diichí nī ntúuⁿ Chiidá. Ní ndii maaⁿ ní n'diichí nī 'iiⁿ'yāⁿ. Ní n'diichí nī ntúuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ.
8 Tuu'mí ngaⁿ'a Felipe miiⁿ ngii sa 'iiⁿ'yāⁿ: Señor, 'cuuⁿ'miⁿ nī Chiida yú ní 'cuɛɛtinée 'nū ndúúcū vaadī yeenú.
9 Jesús ní ngaⁿ'a yā ngii yā saⁿ'ā: Dii Felipe, 'naaⁿ n'dáí ntúūⁿ caneé ndúúcū ndis'tiī ní ¿'áá nguɛ́ɛ́ nin'diichi di 'úú, Felipe? Du'ú 'iiⁿ'yāⁿ chi n'diichí yā 'úú, n'diichí yā Chiidá. ¿Táácā caaⁿ'maⁿ di: 'Cuuⁿ'miⁿ nī Chiida yú? 10 ¿'Áá nguɛ́ɛ́ i'téénu di chi 'úú ní caneé ndúúcu Chiidá ní Chiidá caneé yā nduucú? Nduudu chi ngaⁿ'á nanááⁿ ndís'tiī nguɛ́ɛ́ ngaⁿ'á yeⁿ'é maáⁿ ti yeⁿ'ē Chiidá chi canée yā nduucú. 'Iiⁿ'yāⁿ miiⁿ diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ. 11 Cu'téénu di 'úú ti 'úú caneé ndúúcū Chiidá ní Chiidá mííⁿ canée yā nduucú, o cu'téénu di 'úú cáávā ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ. 12 Cuaacu nííⁿnyúⁿ cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿ'á ngií ndis'tiī: Du'ū chi i'teenu 'úú, ní ntiiⁿnyuⁿ chi 'úú idiíⁿ, 'tiicá ntúūⁿ diíⁿ yā. Ní ch'ɛɛtɛ ca ntiiⁿnyuⁿ nidiíⁿ yā nguɛ́ɛ́ ti chuū caati 'úú ní caⁿ'á nanááⁿ Chiidá. 13 Ní tanducuéⁿ'ē chi caaca nī Chiidá ndúúcū chi duuchí, chuū 'úú idiíⁿ niicu Chiidá miiⁿ ní 'cuuví 'cuuⁿ'míⁿ yā poder caavā 'úú. 14 Ndúúti chi dɛ'ɛ̄ chi caaca nī ndúúcū chi duuchí, 'úú ní diíⁿ.
Jesús caⁿ'a yā dicho'ó yā Espíritu N'dai yeⁿ'e Dendyuūs
15 Ndúúti chi neⁿ'e nī 'úú, diíⁿ nī chi ngaⁿ'a ley yeⁿ'é. 16 'Úú di'cuíītu Chiidá ní teé yā taama yā chi teé yā poder ndis'tiī. Ní cuneé yā ndúúcu nī cueⁿ'e daāⁿmaⁿ. 17 Espíritu ngaⁿ'a yā vaadī cuaacu. Chiiⁿ chi nguɛ́ɛ́ 'cuúⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeēⁿdī caati nguɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ inaaⁿ yā ní nguɛ́ɛ́ ntúūⁿ ní n'diichí yā Espíritu miiⁿ. Naati ndís'tiī n'diichí nī ti Espíritu miiⁿ canéé ndúúcū ndís'tiī ní cunéé ntúūⁿ yeⁿ'ē ndis'tiī. 18 Nguɛ́ɛ́ cu'neéⁿ ndís'tiī da'caiya nguá'āa. Ndaá nanaáⁿ ndis'tiī. 19 'Tɛɛ 'tɛ́ɛ́ nūuⁿ 'āā ntɛ́ɛ́ snaāⁿ iⁿ'yeēⁿdī 'úú. Ndís'tiī ní snaáⁿ nī 'úú. Caati 'úú ní canduūchí, ní ndís'tiī canduuchi ntuúⁿ nī. 20 Tuu'mí nguuvi miiⁿ ní canéé chi n'diichí nī 'úú chi caneé ndúúcū Chiidá. Ní ndís'tiī canée nī nduucú. Ní 'úú caneé ndúúcu nī. 21 Du'ú 'iiⁿ'yāⁿ chi canée yā ndúúcū ley yeⁿ'é ní diíⁿ yā tan'dúúcā chi ngaⁿ'a ley yeⁿ'é, 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ chi neⁿ'é yā 'úú. Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi neⁿ'é yā 'úú, Chiidá neⁿ'e ntúuⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní 'úú ní neⁿ'é ntuúⁿ 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ. Ní 'úú 'cuuⁿ'míⁿ maáⁿ nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ.
22 Tuu'mí ngaⁿ'ā Judas ngii sá Jesús (nguɛ́ɛ́ saⁿ'ā Judas Iscariote): Señor, ¿dɛ'ɛ vɛ́ɛ́ chi 'cuuⁿ'míⁿ nī nanááⁿ nús'uu ní nguɛ́ɛ́ nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeēⁿdī?
23 Nan'guɛɛcútaⁿ'ā Jesús ní caⁿ'a yā: Dú'ū 'iiⁿ'yāⁿ chi neⁿ'e yā 'úú, nduudu yeⁿ'é n'giindiveéⁿ yā. Ní Chiidá mííⁿ neⁿ'é yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní ndaá 'nū nanáaⁿ yā. Ní ndaāca 'nū naachi 'cuɛɛtinée 'nū nduucú yā. 24 Du'u 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā 'úú ní nguɛ́ɛ́ n'giindiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'é. Nduudu chí n'giindivéeⁿ nī nguɛ́ɛ́ yeⁿ'é caati yeⁿ'ē Chiidá chi dichó'o yā 'úú.
25 Chuū ngaⁿ'á taachi caneé ndúúcū ndís'tiī. 26 'Iiⁿ'yāⁿ chi tée yā poder s'uuúⁿ, 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní Espíritu N'dai yeⁿ'e Ndyuūs. Chuū chi dichó'ó Chiidá ndúúcū chi duuchí. 'Iiⁿ'yāⁿ mííⁿ ca'cueeⁿ yā ndís'tiī tanducuéⁿ'ē dendu'ū. Ní nin'gaacú yā ndís'tiī tanducuéⁿ'ē chi caⁿ'á nanááⁿ ndís'tiī.
27 Chí cunee 'diiíⁿ cu'neéⁿ ndúúcū ndís'tiī. Chi cu'neéⁿ 'diiíⁿ yeⁿ'é māaⁿ teé ndis'tiī. Nguɛ́ɛ́ tan'dúúcā chi iⁿ'yeēⁿdī teē chi 'úú teé ndis'tiī. Nguɛ́ɛ́ 'cuūndi daānā yeⁿ'e staava yeⁿ'é nī, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú 'va'a rá nī. 28 Ch'iindiveéⁿ nī chi 'úú ngaⁿ'á: Caⁿ'á ní cuchii ntūuⁿ nanááⁿ ndís'tiī. Ndúúti chí neⁿ'é nī 'úú, tuu'mi ní cuaacu nííⁿnyúⁿ chi yeenú taavi nī ti ngaⁿ'á chi caⁿ'á nanááⁿ Chiidá. Ní Chiidá vmnaaⁿ cá yā ní chi cuuvi 'úú. 29 Maaⁿ ní ngaⁿ'á yeⁿ'e chi cuuvi, ní 'iicu taachi chó'ōo chuū cuuvi cu'téénu nī.
30 'Āā ntɛ́ɛ́ 'yaaⁿ caⁿ'á ndúúcū ndis'tiī caati ndaa saⁿ'ā chi 'iiⁿntyéⁿ'ē yeⁿ'e iⁿ'yeēⁿdí 'cūū. Ní nguɛ́ɛ́ du'ū vɛɛ canéé yeⁿ'é yā nduucú. 31 'Iicu cuuví cu'téénú 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeēⁿdī chi 'úú neⁿ'é Chiidá. Ní tan'dúúcā chi Chiidá ca'á yā mandamiento 'úú 'tíícā chi diíⁿ. Ncueeⁿ yú ní caⁿ'a yú maaⁿ.