10
Ɲyɛ mii cìnmpyiibii, nde mii na ɲcaa ná na zòmbilini puni i, maa Kile ɲáare li na na shiŋi Izirayɛli shiinbii kurugo ke, lire li ɲyɛ, pi nùmpanŋa ta. Sèeŋi na, mii à li ɲya na pi à piye pwɔ sèl'e Kile kuni ɲaaraŋi na, ŋka pi ɲyɛ a li yyaha cè mɛ. Pyiŋkanni na Kile maha sùpyaŋi pyi na u à tíi ke, pi ɲyɛ a lire yyaha cè mɛ, maa ntìiŋi caa ná pi yabilimpii kapyiiŋkil'e. Lire pyiŋkanni na, kuni i Kile maha sùpyaŋi pyi u à tíi ke, pi à cyé lire na. Kirisita u ɲyɛ Saliyaŋi tɛgɛni, bà li si mpyi, shin maha shin u à dá u na ke, Kile sí urufoo le shintiibil'e mɛ.
Ntìiŋi u maha ntaa Saliyaŋi cye kurugo ke, Kile tùnntunŋiMusa à jwo uru kyaa na na: «Ŋgemu ká jà na Saliyaŋi kurigii puni ɲaare ke, urufoo sí shì ta lire cye kurugo* Levitike 18.5Ntìiŋi u maha ntaa dániyaŋi kuni i ke, shinŋi u ɲyɛ na ɲáare lire kuni i ke, urufoo sí n‑jà n‑jwo Kile tùnntunŋi Musa fiige na: «Li ɲyɛ a nɔ yii pi dùgo nìɲyiŋi i Duterenɔmu 30.12 (yii sà Kirisita cya yii tîrige mɛ.) Li mú ɲyɛ a nɔ yii tîge kacyewyicuguŋke e (yii i Kirisita pyi u ɲɛ̀ a fworo kwùŋi i mɛ.)» Ŋka ɲaha Kile Jwumpe Semɛŋi à jwo yɛ? U à jwo: «Jwumpe na ɲyɛ mu taan, mu ɲwɔge e ná mu zòmbilini i Duterenɔmu 30.14.» Puru jwumpe pu ɲyɛ dániyaŋi jwumpe, wuu na puru mpemu yu sùpyir'á ke. Mu aha ɲɛn'a yyére li na ma ɲwɔge e na Yesu u ɲyɛ Kafooŋi, maa dá li na ná ma zòmbilini puni i na Kile à u ɲɛ̀ a yige kwùŋi i, mu sí nùmpanŋa ta. 10 Wà ha dá Kirisita na u zòŋi na, Kile maha jwo na urufol'à tíi. Wà ha yyére li na u ɲwɔge e sùpyire ɲyii na na Yesu u ɲyɛ Kafooŋi, urufoo sí nùmpanŋa ta. 11 Yii li cè na y'à sémɛ Kile Jwumpe Semɛŋi i na: «Shin maha shin u à dá u na ke, urufoo sì n‑sílege mɛ§ Ezayi 28.1612 Lire e ke Yahutuubii bâra supyishiŋi sanŋi na, wà ɲyɛ a wwû w'e mɛ. Kafooŋi ninuŋi u ɲyɛ pi puni ɲùŋɔ na. Mpiimu ká u ɲáare ke, u maha pire kan fo maha pi funɲyi ɲíŋɛ. 13 Ɲaha na yɛ yire y'à sémɛ Kile Jwumpe Semɛŋi i na: «Shin maha shin ká Kafooŋi Kile mɛge yyere ke, urufoo sí n‑shwɔ* Zhowɛli 2.32
Yahutuubil'à cyé Jwumpe Nintanmpe na
14 Ɲyɛ wà sí n‑jà n‑jwo, ná pi ɲyɛ a dá u na mɛ, di pi sí n‑jà u yyere n‑jwo yɛ? Ná pi ɲyɛ a u kyaa lógo mɛ, di pi sí n‑jà n‑dá u na n‑jwo yɛ? Ná wà ɲyɛ na u kyaa yu mɛ, di pi sí u kyaa lógo n‑jwo yɛ? 15 Ná pìi ɲyɛ a tun u shɛɛnre ɲjwuŋi mɛɛ na mɛ, di u shɛnrɛ sí raa yu s'a ŋko yɛ? Y'à jwo Kile Jwumpe Semɛŋi i na: «Mpii pi na ma ná Jwumpe Nintanmpe e ke, pire pama lem'à ɲwɔ cyeyi puni i Ezayi 52.716 Ŋka sùpyire puni ɲyɛ a dá Jwumpe Nintanmpe na mɛ. Ɲyɛ yire Kile tùnntunŋi Ezayi à jwo na: «Kafooŋi Kile, Jwumpe Nintanmpe wuu à jwo ke, jofoo u à dá pu na yɛ Ezayi 53.117 Dániyaŋi maha ntaa Jwumpe Nintanmpe ndògoŋi cye kurugo, puru Jwumpe Nintanmpe à fworo Kirisita e. 18 Yíbige wà sí n‑jà n‑pyi ke, kuru ku ɲyɛ: «Taha Yahutuubii ɲyɛ a pu ta a lógo mɛ?» Pi à pu lógo kɛ! Y'à jwo Kile Jwumpe Semɛŋi i na:
«Pi à yi§ Canŋaɲyiini ná yiŋke ná wɔrigii, cyire kyaa li ɲyɛ naha ŋke cyage e. jwumpe lógo ɲìŋke cyeyi puni i,
yi jwump'à nɔ diɲyɛŋi ɲùɲyi puni na* Zaburu 19.5
19 Yíbige wà saha sí n‑jà n‑pyi ke, kuru ku ɲyɛ: «Taha Izirayɛli shiinbii ɲyɛ a mpe jwumpe yyaha cè mɛ?» Kile tùnntunŋiMusa mpyi a jwo na Kile à jwo:
«Supyishiŋi u ɲyɛ yii ɲyɛ a u le dá e mɛ, mii sí uru yiɲcyɛge lèŋɛ yii e,
yii na supyishiŋi ŋgemu sɔ̂nŋi yákili baafee ke, mii sí uru nàvunŋke pyi ku yii ta Duterenɔmu 32.21
20 Ezayi mú à jwo fyagara baa na Kile à jwo:
«Mpii pi mpyi pi mpyi na mii caa mɛ, pir'à mii ɲya,
mpii pi mpyi pi mpyi na mii yíbili mɛ, mii à naye cyêe pire na Ezayi 65.1
21 Ŋka nde li ɲyɛ Izirayɛli shiinbii kàmpanŋke ke, Kile à jwo:
«Mii à canmpuni pyi na na cyɛge kaan sùpyire t'á,
ntemu ti ɲyɛ ti ɲyɛ ná pèen'i mɛ, maa ɲùŋɔ kyán ke§ Ezayi 65.2

*10:5 Levitike 18.5

10:6 Duterenɔmu 30.12

10:8 Duterenɔmu 30.14

§10:11 Ezayi 28.16

*10:13 Zhowɛli 2.32

10:15 Ezayi 52.7

10:16 Ezayi 53.1

§10:18 Canŋaɲyiini ná yiŋke ná wɔrigii, cyire kyaa li ɲyɛ naha ŋke cyage e.

*10:18 Zaburu 19.5

10:19 Duterenɔmu 32.21

10:20 Ezayi 65.1

§10:21 Ezayi 65.2