1 Lire kurugo ntàannamagar'à yaa ti pyi yii yacyage niɲcyiige. Kile Munaani maha màkanyi ɲjemu kaan ke, yii raa yire caa mú. Ŋka Kile tùnnture ɲjwuŋi màkange wuuni l'à lyɛ. 2 Ɲaha kurugo yɛ shinŋi u ɲyɛ na shɛɛnre tabɛrɛ yu ke, ná sùpyire e bà urufoo maha yu mɛ, ná Kile e u maha yu, ɲaha na yɛ wà ɲyɛ na u jwumpe yyaha cìni mɛ. Karigii cyi ɲyɛ cyi yyaha ɲyɛ a cè mɛ, Kile Munaani sífente cye kurugo u maha cyire kyaa yu. 3 Ŋka ŋgemu u ɲyɛ na Kile tùnnture yu ke, ná sùpyire e urufoo maha yu, maa ti tɛ̀re ti i sì yyaha na Kile kuni i, maa màban leni t'e, maa ti zòmpyaagii tàali. 4 Shinŋi u ɲyɛ na yu shɛɛnre tabɛr'e ke, ti maha urufoo kanni tɛ̀re u u sì yyaha na Kile kuni i. Mà li ta shinŋi u ɲyɛ na Kile tùnnture yu ke, urufoo maha dánafeebii kuruŋke puni tɛ̀re pi i sì yyaha na Kile kuni i.

5 Yii puni ká a jìni na shɛɛnre tabɛrɛ yu, lir'à táan mii i. Ŋka nde l'à táan mii i sèe sèl'e ke, lire li ɲyɛ yii puni pi a Kile tùnnture yu. Kile tùnnture jwufooŋi tayyéreg'à fànha tò shɛɛnre tabɛrɛ jwufooŋi woge na, fo wà ha nta na tire shɛɛnre kɛ̂ɛnŋi, bà ti si mpyi si dánafeebii kuruŋke tɛ̀gɛ pi a sì yyaha na Kile kuni i mɛ. 6 Mii cìnmpyiibii, yii yabilimpii pi li kàanmucya a wíi kɛ! Mà jwo mii u pa Kile tùnnture tà jwo yii á, si kani là cyêe yii na Kile kuni i, lire ɲyɛ mɛ si yɛrɛge kà kan yii á ke, kampyi shɛɛnre tabɛr'e mii mpyi a pa jwo ná yii e, ɲaha tɔ̀ɔn yii mpyi na sí n‑ta lire e yɛ?

7 Nde li ɲyɛ yatinɲyi kàmpanŋke, mu à jwo tìinmpini, lire ɲyɛ mɛ ŋkɔ̀nnɔŋi ke, kuru ká mpyi ku ɲyɛ a bwɔ̀n ku bwɔ̀nŋkanna na mɛ, mɛɛni li ɲyɛ na bwùun ke, di wà sí n‑jà lire cè n‑jwo yɛ? 8 Tìinmpini pi maha wyì maha ntɛ̀g'a kàshikwɔɔnbii wà piye na ke, ná lire ɲyɛ a wyì li wyìŋkanna na mɛ, jofoo u sí uye bégele kàshige mɛɛ na yɛ? 9 Amuni li mú ɲyɛ yii á, yii pi ɲyɛ na yu shɛɛnre tabɛr'e ke, yii lógofeebii ká mpyi pi ɲyɛ na yii jwumpe núru mɛ, ɲje yii ɲyɛ na yu ke, di pi sí yire cè n‑jwo yɛ? Li maha mpyi mu à jwo ná kafɛɛge e yii ɲyɛ na yu. 10 Shɛɛnre shiŋ'à ɲyaha diɲyɛŋi i, ŋka tire shɛɛnre puni na núru ti jwufeebil'á. 11 Mii aha mpyi mii ɲyɛ na shɛɛnre tà núru mɛ, ti jwufooŋi maha mpyi nàmpɔnŋɔ mii á, mii mú maha mpyi nàmpɔnŋɔ ti jwufooŋ'á. 12 Ɲyɛ ná Kile Munaani màkanyi lage sí ɲyɛ yii na, ɲje yi sí n‑sìi n‑jà dánafeebii pyi pi a sì yyaha na Kile kuni i ke, yii a yire caa ná yii cyeyi shuunniŋi i.

13 Lire kurugo shinŋi u ɲyɛ na shɛɛnre tabɛrɛ yu ke, urufoo u a Kile ɲáare, bà u si mpyi s'a ti kɛ̂ɛnŋi mɛ. 14 Ɲaha kurugo yɛ mii aha a Kile ɲáare shɛɛnre tabɛr'e, mii kɔni maha mpyi Kileɲarege na, ŋka mii ɲyɛ na na jwumpe yyaha cìni mɛ. 15 Lire e ke ɲaha mii à yaa mii u pyi yɛ? Mii sí n‑jà raa Kile ɲáare shɛɛnre tabɛr'e, ŋka shɛɛnre mii à cè ke, mii mú sí n‑jà raa u ɲáare tire shɛɛnre e. Mii sí n‑jà raa Kile pèente myahigii cêe shɛɛnre tabɛr'e, ŋka shɛɛnre mii à cè ke, mii mú sí n‑jà raa cyi cêe tire shɛɛnre e. 16 Ɲyɛ mu aha a fwù kaan Kile á shɛɛnre tabɛr'e, wà ha nta dánafeebii kuruŋke e ŋgemu u ɲyɛ u ɲyɛ na tire shɛɛnre núru mɛ, di urufoo sí n‑jà n‑jwo: «Amiina» mà li ta u ɲyɛ a mu jwumpe lógo mà yɛ? 17 Mu fwùŋi niŋkanŋi mɛ́ɛ ká nta u à ɲwɔ sèl'e, u sì n‑jà urufoo tɛ̀gɛ Kile kuni i mɛ.

18 Mii à Kile shɛ́ɛre, ɲaha na yɛ u à mii tɛ̀gɛ mii à jà na yu shɛɛnre sannte e mà tòro yii puni na. 19 Ŋka lire ná li wuuni mú i, mii aha mpyi dánafeebii kuruŋke e, mà ɲwɔɲyɛya kaŋkuro kanna jwo dánafeebii shɛɛnre nindogore e, mii maha lire funŋɔ lwɔ́ maha ntòro mii u canmpuni lwɔ́ jwumpe na shɛɛnre tabɛr'e pi ɲyɛ na tire ntemu núru mɛ.

20 Mii cìnmpyiibii, yii àha raa sɔ̂nŋi nàŋkopyire sɔ̀nŋɔŋkanni na mɛ. Ŋka kapegigii kàmpanŋke na, yii yiye pyi pìnmpinɲyɛyɛ fiige. Yákilifente kàmpanŋke na, yii yiye pyi shinlyee. 21 Y'à sémɛ Kile Jwumpe Semɛŋi i na Kafooŋi Kile à jwo: «Nàmpwuunbii pìi mii sí n‑tun na shiinbil'á. Pire sí n‑jwo ná pi e shɛɛnre tabɛr'e. Ŋka lire ná li wuuni mú i, pi sì mii ɲwɔmɛɛni cû mɛ* Tèni i Izirayɛli shiinbil'à Kile ɲwɔmɛɛni yaha ke, Kile à jwo na uru sí Babilɔn shiinbii kàshicyɛge yaha ku pa pi tùn pi i jà pi na. Shɛnrɛ nàmpɔnnɔ Babilɔn shiinbii mpyi na yu. Izirayɛli shiinbil'à pi ɲya pi i tire shɛɛnre yu ke, ka lire si li cyêe pi na na Kile à tùn ná pire Izirayɛli shiinbil'e e (Ezayi 28.11-12.) .» 22 Mà tàanna ná lire katoroŋkwooni i, ɲje mii sí n‑jwo ke, yire yi ɲyɛ: wà ha shɛɛnre tabɛrɛ jwo, mpii pi ɲyɛ pi ɲyɛ Kile kuni i mɛ, lire maha li cyêe pire na na Kile sí yoge kwɔ̀n pire na. Puru jwumpe ɲyɛ a yyaha tíi ná dánafeebil'e mɛ. Wà ha Kile tùnnturo jwo, lire maha li cyêe dánafeebii na na Kile ɲyɛ pi shwɔhɔl'e. Mpii pi ɲyɛ pi ɲyɛ Kile kuni i mɛ, puru jwumpe ɲyɛ a yyaha tíi ná pire e mɛ.

23 Ɲyɛ l'aha mpyi kee yii dánafeebii kuruŋk'à bínni, ka yii puni si wá na shɛɛnre tabɛrɛ yu, shincyi ká mpa yii ta pur'e, ŋgemu u ɲyɛ u ɲyɛ a Kile cè mɛ, tá u sí n‑jwo na yii funɲy'à shwɔ yii na mɛ? 24 Ŋka l'aha mpyi mu à jwo Kile tùnnture yii ɲyɛ na yu, ka u u mpa jyè yii kuruŋke shwɔhɔl'e, u aha yii jwumpe lógo, lire sí u pyi u cè na sèeŋi yii ɲyɛ na yu, si u pyi u cè na uru kapyiiŋkii ɲyɛ a tíi mɛ. 25 Yaaga maha yaaga k'à ŋwɔhɔ urufoo zòŋi na ke, yire puni sí n‑yige cyíinŋi na, fo u sí yyahe cyígile si niŋkure sín si Kile kêe, si jwo sèeŋi na, Kile na ɲyɛ yii shwɔhɔl'e.

26 Mii cìnmpyiibii, yii à yaa yii ndemu pyi ke, lire li ɲyɛ: yii aha yiye bínni Kile pèente mɛɛ na, mɛɛ ká mpyi wà á, urufoo u li cêe. Yɛrɛgɛ jwumɔ ká mpyi wà á, urufoo u pu jwo, Kile ká nta u à kani là cyêe wà na, urufoo u li jwo. Kile ká nta u à shɛɛnre tabɛrɛ le wà ɲwɔ e, urufoo u ti jwo. Kile ká nta u à pyiŋkanna kan wà á u u jà a tire shɛɛnre kɛ̂ɛnŋɛ, urufoo u ti kɛ̂ɛnŋɛ. Ŋka cyire karigii pun'à yaa cyi dánafeebii tɛ̀gɛ pi a sì yyaha na Kile kuni i. 27 Mpii pi ɲyɛ na shɛɛnre tabɛrɛ yu ke, pire ɲyɛ a yaa pi tòro shiin shuunni taanre na mɛ, pi raa yu niŋkin niŋkin, li i nta wà mú na ɲyɛ wani ŋgemu u sí n‑jà raa tire shɛɛnre kɛ̂ɛnŋi ke. 28 Kɛ̀ɛnŋɛfoo ká mpyi u ɲyɛ a ta tire shɛɛnre na mɛ, ti jwufeebil'à yaa pi fyâha, pi raa yu piye funŋ'i ná Kile e.

29 Nde li ɲyɛ Kile tùnntunmpii kàmpanŋke ke, pire shiin shuunni taanr'à yaa pi a yu niŋkin niŋkin. Pi sanmpii s'a pi jwumpe núru pi raa pu kàanmucaa. 30 Ŋka Kile ká nta u à kani là cyêe wabɛrɛ na, ŋgemu u à fyânha a jwumpe lwɔ́ ke, ur'à yaa u fyâha, u u u yaha u li jwo. 31 Yii ɲyɛ a yaa yii bínni yii a Kile tùnnture yu mɛ, yii a ti yu niŋkin niŋkin, bà ti si mpyi si dánafeebii le kur'e, si màban le pi e mɛ. 32 Yii li cè na li síŋi ɲyɛ Kile tùnntunŋi na mà jà a cû u ɲwɔge na, si pi sanmpii yaha pi jwo a kwɔ̀. 33 Ɲaha kurugo yɛ ɲyàhaŋguruguŋi ɲyɛ a táan Kile á mɛ, mà karigii yal'a sogolo yyeɲiŋke e, lire l'à táan u á, bà li ɲyɛ na mpyi dánafeebii kuruɲyi puni i mɛ.

34 Cyeebil'à yaa pi fyâha mpìnniŋi cyeyi i, ɲaha na yɛ kuni ɲyɛ a kan pi á, pi jà pi a yu yire cyeyi i mɛ. Pi à yaa pi piye tîrige, bà MusaSaliyaŋi à yi jwo mɛ. 35 Pi la ká mpyi si yibige pyi cyage kà na, pi aha nɔ pyɛngɛ pi kuru yibige pyi pi nàmbaabii na. Ɲaha kurugo yɛ li lemp'à pi ceewe u a jwumpe lwúu dánafeebii kuruŋke e† Pìi na sɔ̂nŋi na Poli à cyeebii sige pi àha raa pi nàmbaabii yíbili Kile pèente tèni i mɛ. Pìi sí na sɔ̂nŋi na Poli ɲyɛ a kuni kan cyeebil'á pi a Kile tùnnture jwufeebii jwumpe ɲwɔhe tùru mɛ. Pìi sí i sɔ̂nŋi na mpii pi à ntùŋke taha Poli na ke, pire jwumpe pu ɲyɛ 14.35 i. 14.36 i Poli ɲyɛ a ɲɛɛ puru jwumpe na mɛ. .

36 Taha yii na sɔ̂nŋi na yii baga jwumɔ pu ɲyɛ Kile jwumpe? Lire ɲyɛ mɛ, taha yii na sɔ̂nŋi na yii kanni na puru jwump'à nɔ? 37 Wà ha nta u u sɔ̂nŋi na Kile Munaani maha jwumpe leni uru ɲwɔ e na yu pi sanmpil'á, u li cè na yɛrɛge mii ɲyɛ na sémɛni si ŋkan yii á amɛ ke, kur'à fworo Kafooŋi Yesu i. 38 Wà ha ŋke yɛrɛge jwumpe cyé, yii àha núru urufoo le laage e mɛ.

39 Mii cìnmpyiibii, ɲwɔɲyɛga niŋkin na, yii a Kile tùnnture báaraŋi caa yii a mpyi. Wà ha a si raa yu shɛɛnre tabɛr'e, yii àha urufoo sige lire na mɛ. 40 Li tɛgɛni li ɲyɛ, yii karigii puni cyi pyi ná ɲjire e, yii i cyi sogoloŋkanni yaha li ɲwɔ.