4
Piyɛr ɓáy Za̰a kaw pol nzoɓ kúŋ sal ɓay luyeri
1 Zaɗka Piyɛr ɓáy Za̰a i ɗo ɓáa ɓay ha̰ nzoɓri kɔɓ ɓáy na báyḭi lɛ, nzoɓ fe poyri ɓáy mbay tul nzoɓri ká i kɔ́rɔ *hul ka̰ni Ŋgɛrɛwṵru ɓáy *Sadusiri ví ziŋ ri ká ɗi. 2 Sùo-ri rii ri ya ɓay tul ɓay ká i fere nzoɓri mii, Zezu tḭi saa luɔ huɗ, ɓayke ɓaa mii, nzoɓri ká i hu na i máa tḭ́i saa luɔ huɗ munu nda̰w. 3 Báyḭi lɛ, i mgba ri í vbuku ri zuɔ hul sal kpṵru tḭi tiɓie, ɓay ḭi lɛ, síe ti mbǎa. 4 Ze munu hɔy kara, nzoɓri ŋgḭi ɓamba ká i laa ɓay ká i ka-káake ha ri na, i ɗaa law-ri ɓo tul Zezu. Namke ku na, wa̰rari ká i mbi law-ri na i nde tul nzoɓ mbika law ha̰wri ká pola, ha ri maa isɔɗ sɔɗ duɔ zaɗ ndeɓe (5.000).
5 Tiɓieke na báyḭi lɛ, ŋgɛrɛdɔma̰y Ziɓri ɓáy ŋgɛrɛri, rɔɔ ɓáy *nzoɓ fére nzoɓri bol kusolri nda̰w na, i mbṵ kḭ ká ɓil ŋgɛrɛpuo ká Zuruzalɛm. 6 Anasi ká ɓa *ŋgɛrɛnzoɓ fe poy luye, Kayif ká ɓa fay ɓe nda̰w, Za̰a ɓáy Alezandere nda̰w, rɔɔ ɓáy nzoɓ ini ɓe ha̰wri na riw bele i kaw zaɗ ɓay na ku nda̰w. 7 Báyḭi lɛ, i ha̰ Piyɛr ɓáy Za̰a ví ɗo pol-ri í vbi ri ɓay mii, «Ɓaarì na, ɓáy faa hṵrusuo ve, mase ɓáy riŋ nzoɓ ve ze ì vǎake nzoɓ na ku lɛ?» 8 Lɛɛ, Tem Law Pie ká mbaa ɓil law Piyɛr na ha̰ ni ɓǎake ɓay ha ri mii: «Ɓaarì mbay ɓuru Ziɓri ɓáy ŋgɛrɛri ká *Izarayɛl, 9 vuri key na ì vbi ɓuru ɓay tul fe kere ká ɓuru ɗaa ziŋ gɔ̌m mbḭw ká uru siya a se-seɗ, a í hii ɓay kɔ́kɔ, wa̰a, sùo-ɛ na vaa ni mina lɛ? 10 Munu báyḭi lɛ, ɓaarì riw bele ɓáy leɗ Izarayɛlri riw bele na, ndaɗ ɓay haŋa rì kɔ ta-taŋ nda̰w rɔ! Sùo leɗban ká vaa na, vaa ɓáy faa riŋ Zezu *Krisi ká Nazarɛɗ ká ɓaarì kḭ ì ɓer ni ɗo tul puu say huɗ, ká Ŋgɛrɛwṵru tina ni saa sakra nzoɓ huɗeri. 11 Ɓa ɓe Zezu ká mbeɗe Ŋgɛrɛwṵru ɓaa ɓay se tul-e mii:
“Tisaw ká ɓaarì nzoɓ mbúo hulri ì vbu ɓo ɓisuy na,
yḭ̀i a vi ɓa tisaw kere ká kal tul tisaw ha̰wri pavbaɗ
a ɓa tisaw tigba̰a hul taa tusuɛke* 4.11 Simri 118.22.!”
12 Nzoɓ kḭ ɓoɗ ká pam a úru saa luo-ɛ na, tiya. Ká ɓa tusuɛ lɛ, riŋ nzoɓ kḭ ɓoɗ ká sakra nzoɓri riw bele ká tusiri key ká Ŋgɛrɛwṵru ha̰ naari ɓay haŋa náa zǐŋkeri pam na, tiya.»
13 Zaɗka ŋgɛrɛdɔma̰yri laa ɓay ká Piyɛr ɓáy Za̰a ɓaa ɓáy nun wa̰ra nzoɓ na ku báyḭi lɛ, tuku ri ha ri kaw yer, ɓay ḭi lɛ, i kɔ Piyɛr ɓáy Za̰a na ɓa nzoɓri ká i se zaɗ fe fére ya, i ɓa nzoɓ hɔykeri munu hɔy, roo lɛ, i kɔ nda̰w, ɓari na i ɓa bǎw seɗ Zezu. 14 Rɔɓay, munu ká i kɔ leɗban ká sùo-ɛ vaa ni ká ɗo ziŋ ri ká zaɗɛ ku na báyḭi lɛ, i kɔ faa ká ɓay yḭ́iŋra ɓáy ɓay ɗo tul ɓay ɓari na ya. 15 Ro, í mbi nzaa-ri ɓay haŋa ri tḭi saa luo nzoɓ kúŋ sal ɓay luye ɓari na, í tii sa̰w ma̰y kḭ ɓay ká sakra kḭ mii: 16 «Fe ḭi ze náa ɗáari ziŋ nzoɓ niri key na lɛ, ɓay ḭi lɛ, fe saŋ ká i ɗaa na ɗo zaɗ hie ha̰ nzoɓri ká Zuruzalɛm kɔ riw bele! Náa maari ɓay má̰yri ɓayke ya. 17 Munu báyḭi lɛ, ɓay haŋa ɓayke ka ya̰a zaɗ ɓa pola pola ká sakra nzoɓri ya lɛ, náa háari ri a náa ɓaarì ha ri mii, zaɗka i yḭ̀i í ɓaa ɓay ɓáy riŋ Zezu na rɔɓay ha̰ nzoɓri ɓa kḭ lɛ, ɓuru ɗáa ziŋ ri sɛ sɛ.»
18 Báyḭi lɛ, i ɗi ri í haa ri ɓay haŋa ri ɓaa ɓay, mase i fére nzoɓri fe ɓáy riŋ Zezu na mbǎa. 19 Zaɗka Piyɛr ɓáy Za̰a laa ɓayke na ku báyḭi lɛ, i yḭiŋra ɓáy ɓay ha ri mii: «Ɓaarì kḭ ì kér sùo-rì í kɔ, hḭ́ɛ *bol kusol Ŋgɛrɛwṵru, ɓáy hḭ́ɛ bol kusol-rì laa na wa̰a, ha̰a ze ndaɗ mba ha̰w ká nun Ŋgɛrɛwṵru lɛ? 20 Ɓuru na, ɓuru maa ɓay mgbaka sùo ɓuru ɓay ɓáa ɓay fe ká ɓuru kɔ ɓáy nun ɓuru, ɓáy fe ká ɓuru laa ɓáy suku ɓuru na ya.» 21 Báyḭi lɛ, nzoɓ kúŋ sal ɓay luye Ziɓri haa ri ɓa kḭ nda̰w rɔɔ, í pɔŋ ri ha ri zɔl ɓáy. I kɔ faa ká ɓay ɗáa fe ziŋ ri ya, ɓay ḭi lɛ, nzoɓri riw bele pisi Ŋgɛrɛwṵru ɓay tul fe saŋ ká kal na. 22 Nzoɓ ká sùo-ɛ vaa ni key na, mbiimbam mboŋa ɓe kal síŋ niŋ.
Nzaa ɓay kere nzoɓ mbika lawri
23 Zaɗka i pɔŋ Piyɛr ɓáy Za̰a ha ri zɔl na báyḭi lɛ, i se luo nzoɓ ɓariri, í ɓaa ɓay feri ká *ŋgɛrɛnzoɓ fe poyri ɓáy ŋgɛrɛri ɓaa ziŋ ri na. 24 Zaɗka i laa ɓayke báyḭi lɛ, i mbṵ nzaa-ri mbḭw hɔy riw bele, í ɗaa nzaa ɓay kere ha̰ Ŋgɛrɛwṵru mii: «Mbay tul feri riw bele, ɓo kḭ ze mù ɗaa tumbam, mú ɗaa tusiri ɓáy mbiiri ɓáy feri riw bele ká ɗo ɗi. 25 Ɓa ɓo Ŋgɛrɛwṵru kḭ ze, mù ɓaa ɓay ɓáy faa Tem Law Pie ɓo ha̰ bulu ɓuru *Daviɗ piɛɗ lew, ɓe káʼa ɓa nzoɓ peɗ ɓo na mii:
“Ɓay ḭi rɔɔ, sa̰w puo nzoɓri ɓoɗ ɓoɗ law-ri sɛ ri bǔɓuɓu bǔɓuɓu,
ha ri uru ɓáy siika sùo-ri mini lɛ?
Ɓay ḭi rɔɔ, nzoɓri leke sùo-ri í uru buɗuru buɗuru gɔr hɔy lɛ?
26 Mbayri ká tusiri key i mbṵ kḭ,
a ŋgɛrɛdɔma̰yri kara i uru ɓay rúu ziŋ Ŋgɛrɛmbay ɓáy Krisi,
ɓe káʼa naa ni ɗo ɓoɗ ɓa nzoɓ peɗ ɓe† 4.26 Simri 2.1-2..”
27 «Ɓa tusuɛ, Ŋgɛrɛwṵru ɓuru, ká ɓil puo ni key na, *Eroɗ ɓáy Po̰s Pilaɗ i mbṵ kḭ ziŋ sa̰w nzoɓri ká i kɔ mù ya ɓáy leɗ Izarayɛlri na, í leke ɓay ká sakra kḭ ɓay ɗáa fe ziŋ Zezu, nzoɓ ká taŋ kaɗaŋ ká mù naa ni ɗo ɓoɗ ɓa nzoɓ peɗ ɓo na. 28 Ɓe ze, fe ká mù leke pola ɓáy faa hṵrusuo-ɔ ɓáy law hiiya ɓo na, i ɗaa ɔ ɓáy zaɗɛ. 29 Timbɛɗɛ key na, fe sɛkɛ ká i hii ɓay ɗáa ziŋ ɓuru na, mu kɔ. Mu ha̰ ɓuru nzoɓ peɗ ɓori na hṵrusuo ha̰ ɓuru káake káa ɓay ɓo na ɓáy nun wa̰ra nzoɓ. 30 Mu ɗaa nduo-ɔ ka ɓo tul ɓuru ha̰ ɓuru vǎake nzoɓ suosɛrɛmri, ɓúru ɗáake fe saŋri ɓáy feri ká mba kɔ́kɔ ɓáy riŋ Zezu, nzoɓ ká taŋ kaɗaŋ ká mù naa ni ɗo ɓoɗ ɓa nzoɓ peɗ ɓo na.»
31 Zaɗka i ɗaa nzaa ɓay kere ɔ na báyḭi lɛ, zaɗ ká i mbṵ kḭ ká ɗi na laŋ yik yik, Tem Law Pie ví mbaa ɓil law-ri riw bele, a í ka-káa Ɓay Ŋgɛrɛwṵru ɓáy nun wa̰ra nzoɓ.
Nzoɓ mbika lawri mgba ini ziŋ kḭ
32 Ruɔ nzoɓri riw bele ká i mbi law-ri na, i ɗaa law-ri ɓáy kér ɓay ɓari maa kḭ, í ɗo ɓa nzoɓ ká mbḭw hɔy. Nzoɓ mbḭw ká sakra ɓari ker mii, fe ɓeri na ɓa taa ɓeri huo ɓeri hɔy ya, roo lɛ, ɓari riw bele na i kɔ fe ɓari ɓa fe kḭ riw bele. 33 Nzoɓ ndáy nzaapeɗri na ɓaa nasi ɓay tḭ́i Ŋgɛrɛmbay Zezu saa luɔ huɗ na ɓáy bawda hṵrusuo, lɛ, Ŋgɛrɛwṵru sa̰m fe zuɔ tul nzoɓ mbika lawri riw bele. 34 Nzoɓ mbḭw ká sakra ɓari ká fe puo nduo-ɛ puo na, tiya. Tusuɛke lɛ, ɓari ká i ɗo ɓáy wáari, mase hulri na, i hie í pɔŋ larike í fa̰a, 35 í víke ha̰ *nzoɓ ndáy nzaapeɗri, rɔɔ í leke ká sakra ɓari nzoɓ mbika lawri na, maa ɓáy tul fe ká nzoɓ ha̰a ha̰a lɛ, se síeke na. 36 Nzoɓ mbḭw ká riŋ-ɛ ɓa Zezeɓ, ká nzoɓ ndáy nzaapeɗri ɗi ni ɓa Barnabas (sa̰w riŋke lɛ, ɓa nzoɓ ɗáa wa̰ra ɓo ɓil law nzoɓ), sa̰w ka̰ni ɓe ɓa Levi, ká i mboŋ ni ká Sipir na, 37 ka hie wáa ɓe mbḭw a pɔŋ larike a fa̰a a vieke ha̰ nzoɓ ndáy nzaapeɗri.