21
1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. 2 Hospodine, v síle tvé raduje se král, a v spasení tvém veselí se přenáramně. 3 Žádost srdce jeho dal jsi jemu, a prosbě rtů jeho neodepřel jsi. Sélah. 4 Předšel jsi jej zajisté hojným požehnáním, vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzího zlata. 5 Života požádal od tebe, a dal jsi mu prodlení dnů na věky věků. 6 Veliká jest sláva jeho v spasení tvém, důstojností a krásou přioděl jsi jej. 7 Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky, rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého. 8 A poněvadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohneť se. 9 Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své, dosáhne pravice tvá těch, kteříž tě nenávidí. 10 Uvržeš je jako do peci ohnivé v čas rozhněvání svého; Hospodin v prchlivosti své sehltí je, a oheň sžíře je. 11 Plémě jejich z země vyhladíš, a símě jejich z synů lidských, 12 Nebo jsou proti tobě ukládali zlost, myslili na nešlechetnost, ač ji dovesti nemohli. 13 Protož je vystavíš za cíl, na tětiva svá přikládati budeš proti tváři jejich. 14 Zjeviž se, ó Hospodine, v síle své, a budemeť zpívati a oslavovati udatnost tvou.