6
Bị́lẹ́ ị̃ndụ́ liŋá
1 Mâ ngọ́pị ídrĩ ãko ãzí fẽ mî jĩránĩ ní gúrã rú,
ídrĩ vâ drị́ tị̃ sĩ ĩꞌdiní bánzá aꞌdụ́jó;
2 údrĩ dó sĩ lẽ ími rụlé ị́jọ́ míní jọlé rĩ sĩ,
údrĩ ími rụ ị́jọ́ ãfũlépi ími tị gá rĩ sĩ rá,
3 ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá mâ ngọ́pị, mí idé ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌi, míní sĩ ími trũjó,
ãꞌdusĩku míní ị́jọ́ ịsụ́jó mî jĩránĩ be rĩ sĩ:
Ímụ ími irilé jĩránĩ ꞌbã pálé gá
íꞌbã mãmálá mî jĩránĩ drị̃lẹ́ gá ị́jọ́ la sĩ!
4 Lẽ íko ụ́ꞌdụ́ ku,
ífẽ ími mịfị́ ꞌbã ụ̃pị̃ kí ru ku.
5 Ípa mi cécé mũcé ꞌbã ru palé ꞌbá mụlépi dora gá rĩ drị́ gá rĩ áni,
cécé ãríŋá ꞌbã ru pajó ꞌbá ãriŋa kí ụrụlépi ísékísé sĩ rĩ ꞌbã drị́ gá rĩ áni.
6 Índre drĩ ĩyé kî, mi ꞌbá ũvúꞌbá ru rĩ;
ĩndre drĩ gbíyã ĩꞌbã kí ãzị́ ngajó rĩ kî ãzíla mí adru ũndũwã rú kî áni!
7 Ĩꞌbã ãzí ãmbógó ru,
drị̃lẹ́ ru jõku úpí ru la ꞌdá yụ,
8 wó kí ãkónã tãmba ĩꞌbaní lómúre rú áyi sĩ rá
ãzíla kí ãkónã ĩꞌbadrị̂ tra ílí sĩ áyi drị̃ tẽjó.
9 Mi ꞌbá ũvúꞌbá ru ꞌdĩ, ꞌí lẽ ụ́ꞌdụ́ kolé íngõpí yã?
Mi angá ụ́ꞌdụ́ gâlé rĩ sĩ ãꞌdụ tụ́ yã?
10 Ụ́ꞌdụ́ kojó were, uꞌdejó ụ́ꞌdụ́ sĩ,
drị́ trajó were sĩ avị́jó rĩ sĩ,
11 lẽmẽrĩ la amụ́ ími drị̃ gá cécé ụ̃gụ́ꞌbá áni,
ãzíla ãko ãkõ la ími ra cécé ụ̃gụ́ꞌbá ụ́sụ trũ rĩ áni.
12 ꞌBá ãzị́ kọ́lị ãzíla ũnzí rĩ kí
acị́ ngara ị́jọ́ ĩnzõ rú rĩ iréŋá trũ,
13 kí ꞌbá bĩ mịfị́ sĩ, kí ị́jọ́ ũlũ pá sĩ
ãzíla tĩndrímváŋá sĩ,
14 kí ị́jọ́ ũnzí itú kí ásị́ gá;
sáwã pírí sĩ kí ị́jọ́ fẽ bá drĩdríŋĩ gá.
15 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ lị́kị̃ la aꞌdé kí drị̃ gá rụ̃gbụ́ nị̃ŋá kóru;
ála kí ị̃lị̃kị̃ rá ãzíla ícó ásị́ ꞌbãlé kí drị̃ gá ku.
16 Ãko ãzị́ kí ázíyá mgbã rĩ gá
ázị̂rị̃ Úpí ꞌbã ngụ̃lé ũnzí rĩ kí:
17 ꞌbá ãfó ru rĩ kí,
ꞌbá ĩnzõ jọlépi rĩ kí,
ꞌbá ꞌbá ị́jọ́ kóru rĩ kí ụꞌdị́lépi rĩ kí,
18 ꞌbá ị́jọ́ ũnzí itúlépi kí ásị́ gá rĩ kí,
ꞌbá cẹ̃lépi ị́jọ́ ũnzí gá mbẽlẽ rú rĩ kí,
19 bá sãdínĩ rú ị́jọ́ vú nzelépi ĩnzõ rú rĩ kí,
ãzíla ꞌbá ꞌbá kí usúlépi rĩ kî.
Bị́lẹ́-ị̃ndụ́ liŋá ãwụ̃ ị́jọ́ sĩ rĩ
20 Mâ ngọ́pị, ímba ãzị́táŋá mí átẹ́pị ꞌbã fẽlé míní rĩ kí tã
ãzíla mí aꞌbe jõ ímbátáŋá mí ãndrẽ drị̂ kí ku.
21 Ímba kí tã ími ásị́ gá jã ꞌdâ;
ígĩ kí ími imbe gá.
22 Míní acị́ agá ꞌdâ, kí ími tãmba;
míní ụ́ꞌdụ́ ko agá kí ími andre tẽ;
míní angá agá ụ́ꞌdụ́ gá, kí ími imbá,
23 ãꞌdusĩku ãzị́táŋá ꞌdĩ kí míní cécé tálã áni,
ímbátáŋá ꞌdĩ kí míní dị̃zã rú
ítútáŋá ãzíla ímbátáŋá ru
gẹ̃rị̃ ídri drị̂ nî,
24 ị́jọ́ ꞌdĩ kí ími tãmba ũkú ũnzí
ãwụ́ꞌbá ru ĩdra ũré rĩ sĩ.
25 Ími ũlẽ ꞌbã ãngã ĩꞌdi ꞌbã ũnĩ sĩ ku
jõku mẹ́lẹ́tị ĩꞌdidrị́ ꞌbá ịcụ́lépi ịcụ̂ rĩ sĩ ku,
26 ãꞌdusĩku ũkú mịfị́ ãcí rĩ ꞌbã ãjẹ̃ lú mũkátĩ ífí ãlu rĩ áni,
wó kojó ꞌbá ãzí ꞌbã ũkú be rĩ la ími fẽ drãlé rá.
27 ꞌBá ãzí icólépi ãcí umvúlépi ĩꞌdi ꞌbã jụ́jụ́ gá
bõngó la ꞌbã sĩ icójó vejó ku la cí yã?
28 ꞌBá ãzí icólépi acị́lépi ãcíkúlú drị̃ gâsĩ
pá wọ́wọ́ ru pá la ꞌbã sĩ icójó vejó ku la cí yã?
29 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Ágọ́bị́ ru lalépi ꞌbá ãzí ꞌbã ũkú sĩ rĩ la adru ꞌdĩ ꞌbã áni;
ꞌbá ãzí ũkú ꞌdĩ áni rĩ alólépi rá drị̃rịma ịsụ́lépi ku la ꞌdá yụ.
30 ꞌBá icó kí ꞌbá ãko ụ̃gụ̃lépi rĩ ꞌbã ị́jọ́ ꞌbãlé ĩrẽ rú ku
drĩ táni ụ̃gụ̃ agá la ãbị́rị́ sĩ sĩ agajó tí.
31 Wó údrĩ ĩꞌdi rụ rá, lẽ ꞌbã ũfẽ ãko ĩꞌdi ꞌbã ụ̃gụ̃lé rĩ ꞌbã ãrígó tị pâlé ázị̂rị̃,
drĩ táni adru sĩ málĩ ĩꞌdi drị́ko gá rĩ kí ꞌdụjó tị la gá pírí yã áni ị́jọ́ ãzí ꞌdáyụ.
32 Wó ágọ́bị́ ãwụ̃ ngalépi ꞌbá ãzí ꞌbã ũkú be rĩ ꞌbã ũndũwá ꞌdá yụ;
ꞌbá ị́jọ́ ꞌdĩ áni rĩ idélépi rĩ ĩꞌdi ru vúŋá ꞌdị.
33 Ála ĩꞌdi co ãzíla drị̃nzá fẽ ĩꞌdiní rá,
drị̃nzá fẽlé ĩꞌdiní rĩ icó walé ku,
34 ãꞌdusĩku ãjã la ꞌbá fẽ acálé ũmbã rú,
ãzíla ĩꞌdiní ãrígó tị ũfẽ agá, icó ásị́-ị̃gbẹ̃ iꞌdalé ĩꞌdiní ku.
35 Ĩꞌdi ũfẽŋá gã úmgbé; ũmbã ĩꞌdidrị̂ sĩ
ãzíla icó ãko fẽlé sĩ ĩꞌdi mịfị́ sajó rĩ ãꞌị̃lé ku ãmbõgõ la drĩ táni adru íngõpí tí.