22
Ụ̃mụ̃ ãmbógó ũkú bĩŋá drị́ rĩ
(Lụ́kã 14:15-24)
Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní ị́jọ́ ị́jọ́ uꞌbéŋá sĩ kí imbájó ị̃dị́. “Sụ́rụ́ ꞌBụ̃ gá rĩ ĩꞌdi cécé Úpí ãzí ꞌbã ru itújó ngọ́pị̃ ní ụ̃mụ̃ ãmbógó ũkú bĩŋá drị̂ ꞌbãjó rĩ áni. Úpí pẽ ãtíꞌbó ĩꞌdidrị̂ kí tị mụlé ꞌbá tá umvelé ụ̃mụ̃ gá rĩ ꞌbaní lũlé la ꞌba amụ́ kí dó ụ̃mụ̃ gá ꞌdõlé, wó gã kí amụ́lé úmgbé.
“Pẽ vâ ãtíꞌbó ãzí rĩ kí tị ị̃dị́ ãzíla jọ, ‘Ĩlũ ꞌbá tá umvelé ꞌdã ꞌbaní má idé dó ãkónã bábá ꞌbo. Má ụlị́ mánị̃gọ́ kí tị use-use rĩ kí abe ãko pírí kí dó bábá. Ĩmi amụ́ dó ụ̃mụ̃ gá dõlé.’
“ꞌBá umvelé ꞌdã ꞌbã kí ásị́ ị́jọ́ kí umvejó ꞌdã drị̃ gá ku ãzíla mụ kí ĩꞌbã ãzị́ gá ãzí rĩ mụ ĩꞌdi ꞌbã ámvụ́ gá ãzí rĩ ĩꞌdi ꞌbã ãko kí ị̃tụ̃ndã trũ ꞌBá ãzí rĩ rụ kí ãtíꞌbó kí colé cõ-cõ ãzíla ụꞌdị́ kí ãzí rĩ kí rá. Ị́jọ́ ꞌdĩ fẽ Úpí ásị́ ve ũnzí, pẽ ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí tị ꞌbá ꞌbá ụꞌdị́lépi ꞌdã kí ụꞌdị́lé rá ãzíla ivé táwụ̃nị̃ ĩꞌbadrị́ ꞌdã ãcí sĩ.
“Úpí umve dó ãtíꞌbó ĩꞌdidrị̂ ãzí rĩ kí ãzíla jọ ĩꞌbaní, ‘Ụ̃mụ̃ mádrị́ ũkú bĩjó rĩ dó bábá, wó ꞌbá tá mâ umvelé rĩ kí ásị́ ꞌbãjó ku rĩ sĩ ụ̃mụ̃ icó dó ĩꞌbaní ku. Úꞌdîꞌda ĩmụ dó gẹ̃rị̃ agâ sĩ ãzíla ĩmi umve ꞌbá pírí ĩminí ịsụ́lé rĩ kí ũꞌbí ru ụ̃mụ̃ gá ꞌdõlé.’ 10 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ãtíꞌbó mụ kí dó gẹ̃rị̃ kí agá ãmvêlé ãzíla atrá kí ꞌbá pírí ĩꞌbaní icólé ịsụ́lé rĩ kí, ꞌbá múké rĩ kí ꞌbá ũnzí rĩ abe; ãzíla jó ụ̃mụ̃ drị̂ ga tré ꞌbá sĩ.
11 “Úpí fi dó mụlé ãmụ́ kí undrélé ãzíla ndre ágọ́bị́ ãzí ãlu bõngó ụ̃mụ̃ ũkú bĩŋá drị̂ sụ̃lépi ku la 12 Zị ĩꞌdi, ‘Wọ̃rị́’ mí afí dõlé bõngó ụ̃mụ̃ drị̂ kóru íngoní ru? Ágọ́bị̂ umvi ị́jọ́ ãzí ku.
13 “Úpí jọ dó ãtíꞌbó ĩꞌdidrị̂ ꞌbaní, ‘Ĩmi umbé drị́ la kí pá abe, ãzíla ĩꞌbe ĩꞌdi ãmvé ãngũ ịnị agá.’ Ãngũ ꞌdã gâlé ĩꞌdi ụ̃lụ́lụ́ uꞌbéŋá ãzíla sĩ naŋâ trũ.”
14 Yẹ́sụ̃ de ị́jọ́ jọ, “Ála ꞌbá ũꞌbí kí umve, wó ála ꞌbá were kí ũpẽ áyụ.”
Zịtáŋá mụ̃sọ́rọ̃ ꞌbeŋá drị̃ gá rĩ
(Mãrákõ 12:13-17; Lụ́kã 20:20-26)
15 ꞌDã ꞌbã vúlé gá ꞌbá Fãrĩsáyĩ drị̂ mụ kí rá ãzíla mụ kí ị́jọ́ itúlé sĩ Yẹ́sụ̃ tị gá ị́jọ́ mbãjó zịtáŋá sĩ. 16 Ãpẽ kí dó ꞌbá ĩꞌbaní imbálé rĩ kí tị ãzíla ꞌbá Hẽródẽ ãtị̃lépi ũpĩ ĩꞌdidrị̂ agá rĩ kí abe jọ kí, “Ímbápị, ãnị̃ cé mi ị́jọ́ mgbã rĩ jọ. Mi ị́jọ́ mgbã Ãdróŋá ꞌbã lẽlé rĩ drị̃ gá ị́jọ́ imbá ꞌbá ꞌbanî áyụ, mí así ị́jọ́ ꞌbá ꞌba kí ũrãlé drị̃ la gá rĩ sĩ ku, ãꞌdusĩku íꞌbã ásị́ ꞌbá ꞌbã úmgbó drị̃ gá ku. 17 Ílũ drĩ ãmaní, mí ũrã íngoní? Ãzị́táŋá ãmadrị̂ ãꞌị̃ ãmaní mụ̃sọ́rọ̃ ꞌbejó Kãyị̃sárị̃* Kãyị̃sárị̃ ĩꞌdi rụ́ fẽlé úpí Rụ́mị̃ gá rĩ ꞌbanî rĩ ꞌi. ní rá yã jõku yụ?”
18 Yẹ́sụ̃ ꞌbã ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbaní itúlé rĩ nị̃jó cé rĩ sĩ, jọ, “Ĩmi ꞌbá mũlũmbẽ rú ꞌdĩ! Ĩmi áma tị ũmbã ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã? 19 Ĩmi iꞌda drĩ mání dị̃nárị̃ ayúlé sĩ mụ̃sọ́rọ̃ ꞌbejó ꞌdĩ ꞌi!”
Ají kí ĩꞌdiní dị̃nárị̃ 20 ãzíla zị kî, “Íꞌdá ꞌdĩ kí ãko sĩ lé drị̃ la gá ꞌdĩ abe kí ãꞌdi ãni yã?” 21 Umvi kí, “Úpí Kãyị̃sárị̃ ãni,” Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Wó ĩfẽ ãko Úpí Kãyị̃sárị̃ drị̂ Úpí Kãyị̃sárị̃ drị́ Ãdróŋá drị̂ Ãdróŋá drị́.”
22 ꞌBá ꞌdĩ kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé uꞌá kí ụ̃sụ̃táŋá sĩ ãzíla abe kí Ĩꞌdi mụ kí rá.
Zịtáŋá ꞌbá drãlépi rá rĩ la angá ídri rá yã rĩ
23 Ụ́ꞌdụ́ ãlu ꞌdã sĩ ꞌbá Sãdũkáyõ rú jọlépi la ꞌbá angá ídri rú ku rĩ ꞌbã ãzí amụ́ kí zịtáŋâ trũ Yẹ́sụ̃ rú. 24 Jọ kí Ímbápị, “Mụ́sã jọ ándrá, ꞌbá ãzí drĩ drã anzị kóru, lẽ ádrị́pị̃ ꞌbã fi ãwụ́zị́ ꞌdã sĩ anzị tịjó ádrị́pị̃ drãlépi rá ꞌdã nî.
25 “ꞌBá ãzí kí ándrá ádrị́pị gá ázị̂rị̃ kí uꞌá agá ãma agá ꞌdâ. Kãyú rĩ ĩgbã ũkú ãzíla uja drãlé anzị kóru, aꞌbe ãwụ́zị̂ ádrị́pị̃ nî. 26 Ị́jọ́ ãlu ꞌdĩ idé vâ ru ádrị́pị̃ ị̃rị̃ rĩ rụ́, na rĩ rụ́, ãzíla ãsị̃jó ꞌbá ázị̂rị̃ ꞌdĩ kí ụrụꞌbá gá pírí. 27 Ãsị̃jó rĩ gá ũkû drã dó. 28 Úꞌdîꞌda rĩ gá, ụ́ꞌdụ́ ꞌbá drãlépi rá rĩ ꞌbã kí mụjó angájó ídri rĩ sĩ, ũkû la adru ãꞌdi ãni? Ãꞌdusĩku ꞌdụ kí pírí ĩꞌdi ũkú ru rá ꞌdĩ.”
29 Yẹ́sụ̃ umvi kí, “Ĩmi ãvĩ rá. Ĩnị̃ ị́jọ́ sĩlé bụ́kụ̃ Ãdróŋá drị̂ agá rĩ ku, ãzíla ĩnị̃ vâ ũkpõ Ãdróŋá drị̂ ku. 30 Ãꞌdusĩku drụ́zị́ ꞌbá drãlépi rĩ drĩ kí angá ídri, kí adru cécé mãlãyíkã ꞌbụ̃ gá rĩ kí áni ꞌbá ĩgbã kí ru ku. 31 Wó ꞌbá drãlépi rá rĩ ꞌbã angájó ídri rĩ drị̃ gá ĩlã drĩ ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã jọlé ĩminí rĩ ku yã? Jọ, 32 ‘Ma Ãdróŋá Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ ꞌi, Ĩsákã drị̂ ꞌi, ãzíla Yãkóꞌbõ drị̂ ꞌi.’ Ãfũŋá 3:6 Ĩꞌdi Ãdróŋá ꞌbá ídri rĩ ꞌbadrị̂ adru ꞌbá drãlépi rá rĩ ꞌbadrị̂ ꞌi ku.”
33 ꞌBá ũꞌbí kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé uꞌá kí ímbátáŋá ĩꞌdidrị̂ sĩ ụ̃sụ̃táŋá sĩ.
Ãzị́táŋá ãmbógó rĩ
(Mãrákõ 12:28-34; Lụ́kã 10:25-28)
34 ꞌBá Fãrĩsáyĩ drị̂ kí mụ arelé la Yẹ́sụ̃ umbé ꞌbá Sãdũkáyõ drị̂ kí tị cí, atrá kí ru ãlu. 35 Ĩꞌba ãzí ãlu ꞌbá ãzị́táŋá imbálépi la amụ́ Yẹ́sụ̃ ụ̃ꞌbị̃lé zịtáŋá sĩ. 36 Zị ĩꞌdi, “Ímbápị ãzị́táŋá ãmbógó ãndânĩ rĩ íngõ ꞌi?”
37 Yẹ́sụ̃ umvi, “ ‘Ílẽ Úpí Ãdróŋá mídrị̂ ími ásị́ pírí sĩ, ími ídri pírí sĩ ãzíla ími ásị́sị́ŋá pírí sĩ.’ Ãzị́táŋá Amviŋá 6:5 38 ꞌDĩ ãzị́táŋá ãmbógó ãndânĩ ãzíla ị́jọ́ ũkpó rĩ. 39 Ị́jọ́ ị̃rị̃ ũkpó cécé ꞌdĩ áni rĩ: ‘Ílẽ mî jĩránĩ cécé míní ími lẽlé rĩ áni.’ Lẹ́vị̃ 19:18 40 Ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ kí ãzíla ímbátáŋá nábị̃ ꞌbadrị̂ tu kí pá ãzị́táŋá ị̃rị̃ ꞌdĩ kí drị̃ gá.”
Yẹ́sụ̃ zị Fãrĩsáyĩ kí Kúrísĩtõ ꞌi ĩꞌdi ãꞌdi ꞌi
(Mãrákõ 12:35-37; Lụ́kã 20:41-44)
41 ꞌBá Fãrĩsáyĩ drị̂ ꞌbã kí drĩ ru tra agá ãlu ꞌdĩ gá ꞌdâ, Yẹ́sụ̃ zị kî, 42 “Ĩmi ị́jọ́ ũrã Kúrísĩtõ drị̃ gá íngoní? Ĩꞌdi drị̃lẹ́ ãꞌdi drị̂ ꞌi yã?”
Umvi kí, “Ĩꞌdi drị̃lẹ́ Dãwụ́dị̃ drị̂ ꞌi.” 43 Zị kî, “Drĩ dó adru ꞌdĩ ꞌbã áni, Úríndí Ãlá rĩ fẽ dó Dãwụ́dị̃ ní ĩꞌdi umvelé ‘Úpí’ ꞌi la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ?
44 “ ‘Úpí Ãdróŋá jọ Úpí mádrị̂ nî:
“Íri áma drị́ ãndá gá ꞌdâ,
kpere mání mẹ́rọ́ꞌbá mídrị̂ kí
ꞌbã agá ími pálé gá.” ’ Zãbụ́rị̃ 110:1
45 Dãwụ́dị̃ drĩ dó Kúrísĩtõ umve ‘Úpí ꞌi,’ icó adrulé drị̃lẹ́ Dãwụ́dị̃ ãni íngoní ru?” 46 ꞌBá ãzí ãlu icólépi Yẹ́sụ̃ umvilépi rá la ꞌdáyụ, ãzíla iꞌdójó ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ kpere drị̃ gá ꞌbá ãzí lẽlépi ĩꞌdi zịlépi zịtáŋá ãzí sĩ la yụ.

*22:17 Kãyị̃sárị̃ ĩꞌdi rụ́ fẽlé úpí Rụ́mị̃ gá rĩ ꞌbanî rĩ ꞌi.

22:32 Ãfũŋá 3:6

22:37 Ãzị́táŋá Amviŋá 6:5

22:39 Lẹ́vị̃ 19:18

22:44 Zãbụ́rị̃ 110:1